Amuři na některých vodách nejsou žádoucí, říká o vyhlášce ministerstvo

V rybářských kruzích se živelně debatuje o vyhlášce, která by v budoucnu mohla velmi výrazně ovlivnit nasazování nepůvodních druhů ryb, mezi které se řadí například amuři nebo pstruzi duhoví. 

Český rybářský svaz je důrazně proti návrhu ministerstva životního prostředí, které chce stanovit maximální počet možných vysazených nepůvodních druhů ryb. Tento nápad by se týkal třeba amurů, pstruhů duhových nebo sivenů amerických.

Proč chce MŽP stanovit limity?

Co je hlavním cílem resortu životního prostředí? A proč tak lpí na tomto návrhu? To redakci InRybar.cz osvětlila tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková.

Z jakého důvodu chce MŽP „zastropovat“ počet nepůvodní druhů ryb? Co je
tím hlavním smyslem?

MŽP při projednávání změn vyhlášky č. 197/2004 Sb., která mj. upravuje hospodaření v rybářských revírech, upozornilo na to, že při rozhodování o výkonu rybářského práva a využívání nepůvodních druhů ryb při něm (při jejich vysazování do rybářských revírů) by neměl být stanovován pouze minimální počet vysazovaných ryb, ale měla by existovat možnost stanovit počet i odlišně, třeba jako konkrétní hodnotu, v niž by se početnost měla udržovat nebo maximum, které by nemělo v daném místě být překročeno.

To podle názoru MŽP lépe odpovídá potřebě při vysazování ryb zohledňovat jednotlivě ekologický charakter rybářských revírů, jak o tom hovoří vyhláška, i potřebě zachovávat nebo rozvíjet původní rybí obsádku, jak o tom hovoří přímo zákon o rybářství.

Český rybářský svaz poukazuje také na to, že hrozí zvýšení byrokracie.

Uvedená připomínka MŽP nevytváří žádnou novou administrativní zátěž. Jejím účelem je naopak předejít nesouladu mezi postupem orgánu státní správy rybářství při rozhodování o výkonu práva rybářství (pro který právě vyhláška stanovuje základní rámec) a závaznými stanovisky orgánů ochrany přírody, které se mají v řízení o výkonu práva rybářství právě k vysazování nepůvodních druhů ryb vyjadřovat.

Vyhláška, jak bylo zmíněno, totiž stanovuje, že orgán státní správy rybářství může v rozhodnutí uvést (vždy) pouze minimální množství vysazovaných ryb – pokud by ale orgán ochrany přírody uvedl v závazném stanovisku, že je množství potřebné v konkrétním případě stanovit jinak (a to třeba i v souladu s tím, co navrhl sám žadatel – uživatel revíru), nebude možné to v rozhodnutí o výkonu rybářského práva zohlednit.

Ve výsledku tedy tato situace může vést k tomu, že se orgány ochrany přírody budou moci v rámci závazného stanoviska vyjádřit k vysazení nepůvodních druhů ryb pouze černobíle ANO/NE, ačkoli by při rozumném (a rozhodnutím o výkonu rybářského práva stanoveném) množství nebyla přítomnost nepůvodních druhů nijak sporná.  

Kde vadí amuři?

Působí pstruh duhový, siven americký nebo amur bílý z pohledu ministerstva nějaké škody, a proto je nutné proti nim legislativně zasahovat?

Jak jsme vysvětlili výše, připomínka MŽP nesměřuje k nějakému paušálnímu omezení vysazování nepůvodních druhů, ale především k odstranění možných rozporů mezi postupem, který je stanovený zákonem o rybářství (kdy orgán ochrany přírody vydává závazné stanovisko k využívání nepůvodních ryb) a tím, jak vyhláška omezuje obsah rozhodnutí o výkonu rybářského práva.

Pokud jde o faktické vlivy nepůvodních druhů, které jsou v rybářství využívány, tak MŽP nehodlá paušalizovat i proto, že podmínky v každém z rybářských revírů jsou odlišné a lišit se tedy bude i to, zda a v jakém množství je vhodné nepůvodní druhy ryb v daném místě vysazovat.

To by právě mělo být mj. předmětem řízení o výkonu rybářského práva v jednotlivých případech a vyhodnoceno ve spolupráci mezi orgánem státní správy rybářství a orgánem ochrany přírody.

Rozumím tomu tedy dobře, že někde zmíněné druhy nepůvodních ryb nejsou problémem? 

Jsou případy, kdy vysazování nepůvodních druhů není s ohledem na přírodní hodnotu vodních toků a ploch vhodné (případně je přímo vyloučené zákonem stanovenými zákazy ve zvláště chráněných územích).

A jsou i vodní toky, revíry, kde naopak o vysazování nepůvodních druhů ryb není žádný spor nebo může být dokonce i potřebné k usměrnění ekologických funkcí a procesů v daném místě (kdy i ze strany ochrany přírody jsou kupříkladu využívány tzv. meliorační obsádky amura).

Pokud jde o zmíněné druhy ryb, tak všechny tři se v našich podmínkách zatím samovolně nerozmnožují a jejich přítomnost a početnost je tak závislá plně na jejich vysazování.

Chápu tedy správně, že z pohledu ministerstva není situace černobílá, a proto je nutné postupovat k jednotlivým revírům „individuálně“?

Amur bílý je hejnová býložravá ryba, která je schopna redukovat porosty vodních rostlin – to je s výhodou využíváno tam, kde je potřebné zárůst vodních ploch omezit (prostřednictvím zmíněných melioračních obsádek), ale na místech, kde by bylo potřebné výskyt vodních rostlin naopak podpořit nebo tam, kde se vyskytují vzácné a ohrožené druhy rostlin, je jeho přítomnost nežádoucí.

Záležet samozřejmě bude i na jeho počtech – i tam, kde je záměr amura využít k usměrnění zárůstu rostlinami musí být jeho početnost přiměřená produkci ekosystému (se zohledněním podmínek pro další druhy) a nelze tedy zjednodušeně říct, že postačuje určit minimum (jak to uvádí vyhláška č. 197/2004 Sb.) a horní hranice nehraje žádnou roli.

Kde vadí pstruzi duhoví a siveni?

Je tenhle popsaný „rozkol užitečnosti“ k vidění i u pstruhů duhových nebo sivenů amerických?

Pstruh duhový a siven americký jsou druhy původem ze severní Ameriky a jsou vysazovány převážně do pstruhových revírů pro zvýšení jejich rybářské atraktivity (v případě sivena byla využívána také jeho vysoká tolerance k okyselní vody a byl vysazován tam, kde v minulosti v důsledku kyselých dešťů nepřežil pstruh potoční).

I u těchto druhů je potřebné zohledňovat stav ekosystému a pokud jde o revíry s přítomností populací domácího pstruha potočního ustupujícího lipana podhorního nebo zvláště chráněných druhů, jako je vranka obecná, je počet vysazovaných ryb také podstatný.

Kupříkladu v místech výskytu pstruha potočního představuje pstruh duhový (stejně tak siven) potravní a prostorovou konkurenci, a i v odborné rybářské literatuře i dle výsledků výzkumu pracovišť, jako je Fakulta rybářství Jihočeské univerzity, je jeho vysazování doporučováno pouze jako případná „příměs“, která by měla právě reflektovat dostupnost potravy apod.

Tato odborná východiska v zásadě zpravidla v praxi i rybářské hospodaření na revírech reflektuje, nicméně vyhláška č. 197/2004 Sb. umožňuje závazně v rozhodnutí o výkonu rybářského práva zakotvit jen minimální počet vysazovaných ryb, a tudíž žádný rámec, který by zohlednil dostupnost potravní nabídky a potřeby ochrany populací pstruha potočního, resp. obecně původních druhů, neposkytuje.

Týkalo by se to všech revírů, anebo jen vybraných vod?

Připomínka MŽP se týká možnosti stanovit jiné než minimální množství vysazovaných nepůvodních druhů ryb, a to na základě posouzení v konkrétním správním řízení výkonu práva rybářství, které je vedeno orgánem státní správy rybářství za účasti orgánu ochrany přírody.

Jde o možnost reflektovat stav a ekologickou hodnotu jednotlivých území, což se nemusí týkat jen chráněných území, ale kupříkladu i lokalit s výskytem vzácných a ohrožených (zvláště chráněných) druhů apod.

Ilustrační foto: InRybar.cz