Všechno to začalo několika fotkami trofejních kaprů. A strhla se lavina. Obrovská vlna kritiky, která padala na soukromé revíry, jež některé údajně převážejí trofejní ryby ze svazových vod, donutila rybáře k jednání. Nakonec tak vznikla iniciativa Výzva 2016. Rybáři, kteří se do této akce zapojili, se snažili najít řešení tohoto problému, který trápí naše revíry. Nakonec se u jednoho jednacího stolu sešli známí kapraři spolu se zástupci ČRS, aby navrhli další postup pro lepší ochranu trofejních ryb v našich svazových vodách.
Organizátoři Výzvy 2016 pozvali na tuto akci zástupce kaprařských firem a další známé rybáře. Přesto, i přes obrovskou snahu organizátorů se několik pozvaných z akce omluvilo, a někteří rybáři se ani neobtěžovali organizátorům dát vědět, že nedorazí. Ti pozvaní, kteří se omluvili, dali alespoň přes své zástupce jasně najevo, že myšlenku lepší ochrany trofejních ryb podporují. Konečná sestava u jednacího stolu tak vypadala následovně: Radek Sekera (zakladatel K-70), Petr Koch, Jiří Jakeš, David Fořt, Jiří Majer, Jan Dadák, Jan Hubka, Miroslav Kadlec, Miroslav Ešpandr a organizátoři Výzvy 2016.
Organizátoři z celé akce sepsali podrobnou tiskovou zprávu. A redakce InRybar.cz vám nyní přináší její celé znění…
Výzva 2016: Tisková zpráva
Dne 24.6.2016 se uskutečnilo v Praze setkání autorů „Výzvy 2016 se zástupci rybářské veřejnosti z Východočeského, Severočeského kraje, Prahy, Moravy a osobnostmi sportovního rybolovu. Předmětem společného setkání bylo stanovení nových priorit v rámci strategie ochrany trofejních ryb na svazových vodách, větší zapojení rybářů do činnosti svazů, posílení činnosti fungování rybářské stráže, zpřísnění odpovědnosti za porušování právního řádu a vnitřních předpisů svazu, jednotný rejstřík trestů, podpory pořádání akcí v lovu kapra na vnitrostátní a mezinárodní úrovni, možnost výkonu rybářského práva po dobu 24 hodin. V úvodu lze připomenout 10 leté výročí projektu K-70, tj. zavedení horní míry u kapra, kterým česká rybářská veřejnost vyslala jasný signál, že ji záleží na ochraně trofejních ryb a považuje ji za svoji prioritu. Lze zmínit, že tato iniciativa měla významný přesah v rámci celé Evropy.
Účastníci Výzvy 2016 diskutovali zejména o možnosti navázat na projekt K-70, znovu připomenout jeho význam a smysl. Přítomní se shodli, že v důsledku dramaticky rostoucí poptávky po trofejních rybách ze strany provozovatelů soukromých vod nejen z České republiky, ale i jiných států, kdy nabídka produkčních rybářství tuto poptávku není schopna uspokojit, se problém nekontrolovaného převážení trofejních ryb ze svazových vod v poslední době stává mnohem sofistikovanější, organizovanější a to vše přímo v rozporu s bližšími podmínkami výkonu rybářského práva. Právní vymahatelnost a sankce za převážení trofejních ryb jsou převážně symbolické, kdy porušování předpisů se „převažečům“ jednoduše vyplatí, ačkoliv byl vydán sazebník pro stanovení hodnoty trofejních ryb, kdy např. hodnota kapra nad 5 kg je stanovena na 550,-Kč/kg a generačního kapra až na 900,-Kč/kg.
Je třeba si uvědomit, že historie sportovního rybolovu na našem území sahá až do roku 1886, dnes jednotný spolek ČRS sdružuje na 240 tis. členů ve 483 organizacích. Historické dědictví a tradice rybolovu je třeba chránit jak v samotném spolku, kultuře, tak i hlavách každého z nás. Je však zároveň nezbytné reflektovat inovativní technologie, nový přístup rybářů, potřebu nových služeb členské základny. Ve středu naši pozornosti by proto mělo stát vzdělávání členů, spolková kultura, tradiční hodnoty, inovace, zvyšování prestiže svazu, výchova mládeže, to vše s vynaložením určitých investic a aktivního zapojení každého z nás.
Jedním z těchto přístupů je umožnění členské základně lov ryb na vybraných revírech po dobu 24 hodin, který je dnes bez právní logiky a v rozporu se zájmy rybářů v jednotlivých měsících časově omezen. Zástupce ČRS, p. Hýbner přislíbil podporu a zájem o prosazení denní dobu lovu v délce 24 hodin na vybraných revírech (cca 40 revírů v působnosti ČRS), kdy posléze dojde k vyhodnocení tohoto opatření.
Dalším bodem diskuze bylo posílení činnosti rybářské stráže, kdy současný stav jejího fungování lze hodnotit jako velmi finančně a personální poddimenzovaný. Ze strany členů stráže se jedná převážně o dobrovolnou aktivitu. Lze poznamenat, že přímo dva účastníci Výzvy 2016 působí ve funkci rybářské stráže, kdy problematiku převozu trofejních ryb vidí z pohledu prokazování převozu trofejních ryb ze svazových vod jako velmi problematickou. Falešné faktury, fiktivní kupní smlouvy, kterými se ohání „převažeči“, velmi znesnadňují důkazní postavení strážců. Kontrolní činnost Státní veterinární správy na úseku fungování soukromých vod, chybějícího veterinárního osvědčení, pohotovostních plánů apod. je spíše ojedinělá. Otázka profesionalizace rybářské stráže vyžaduje systémovou změnu a možná celkovou změnu koncepce přístupu ČRS k výchově nových členů stráže, např. na základě analýzy make or buy, kdy účastníci „Výzvy 2016“ jsou připraveni nabídnout své zkušenosti. Aktéři diskuse otevřeli i téma sankcí za porušování předpisů, které jsou dnes nastaveny velmi mírně, kdy řešení a evidence přestupků není dnes v rámci ČRS jednotná, systém není nastaven robustně, aby zaručoval stejnou míru postihu. Určitou zkušenost lze hledat např. ve Francii, kde sankce za ilegální převoz trofejních ryb je stanovena ve výši 25.000 Eur, zkrácená řízení s přestupcem apod., kde se podařilo razantním způsobem zastavit nekontrolované převážení kaprů.
Část diskuse tvořil samostatný blok věnovaný lovu kaprů jako sportovní disciplíny, řešení problematiky sjednocení systému pořádání soutěží, výběr a podpora reprezentace. Diskutující se shodli s funkcionáři ČRS nad tím, že by měl vzniknout samostatný subjekt, např. Asociace, která ve spolupráci s ČRS a obchodními partnery bude garantovat jednotný a plně funkční systém, to vše v souladu se stanovami svazu a mezinárodními pravidly. Se vznikem Asociace souvisí i podpora mládeže a další její výchova v rybolovných disciplínách.
Závěrem se aktéři diskuse vzájemně shodli, že k prosazení výše uvedených priorit je třeba přijmout koncepční změnu, zejména motivovat členy svazů k vyšší aktivitě a podpoře činností uvnitř svazu, sjednotit se, stanovit si novou strategii, což nepůjde bez podpory celé členské základny. Velmi pozitivně byla vnímána přítomnost p. Hýbnera, což bylo pro diskutující potvrzení, že jsou jejich nápady a starosti brány vážně.
Z výše uvedeného důvodu bude na základě Výzvy 2016 zpracován „Etický kodex rybáře“, který bude v obecných bodech obsahovat základní zásady chování rybáře založené na uplatnění hodnot Českého rybářského svazu a všeobecně uznávaných etických standardů. Následnou snahou bude tyto základní zásady přenést do rybářského řádu, bližších podmínek výkonu rybářského práva, zákona. Tento kodex bude zaměřen i na jiné problematiky, které nebyly předmětem diskuse, např. podpora tělesně postižených rybářů v návaznosti na projekt „Rybaření bez bariér“ z roku 2012.
Výzva 2016 by měla být signálem ke všem slušným rybářům, kterým není osud svazových vod lhostejný. Jednotlivých změn lze dosáhnout pouze společně, a proto vyzýváme všechny, kteří by se chtěli podílet a přispět zajímavým nápadem, myšlenkou nebo jen nás podpořit, neváhejte kontaktovat autory Výzvy 2016., na email: [email protected] Jsme přesvědčeni, že pouze poctivým a společným jednáním lze udržet myšlenku sportovního rybolovu a tradic Českého rybářského svazu.
Redakce InRybar.cz
