Lov úhořů: 3 důvody, proč vyrazit na „hady“ v našich vodách

Úhoř říční. Nádherná ryba, která je opředena hávem tajemství. V našich vodách podobný živočich nežije, a možná i proto je úhoř mezi rybáři tolik oblíbený. Jeho lov je skutečným zážitkem. Jedinečná atmosféra lovu plná adrenalinu patří ke každoročním rituálům některých rybářů. Ten rybář, který ještě úhoře nikdy nelovil, ani netuší, o co přichází. Pokusíme se vás proto navnadit. Lov úhořů je totiž neskutečně zajímavou záležitostí, která ale může být do pár let už jen zaprášenou minulostí.

Proč je úhoř tak magickou rybou? Stačí se na něj jen na okamžik podívat. Úhoř vypadá jako had. Jeho podlouhlé tělo je jeden velký a silný sval. Úhoř má poměrně malou hlavu. Ale pozor! Jeho tlama plná drobných zubů je nebezpečně vražedná. Rybář, kterého úhoř už kousnul, by mohl vyprávět. Je to nevyzpytatelný predátor, který se jako loupežník dere za svou kořistí. Když ji vystopuje, pak smrtelně útočí.

Úhoř říční má fascinující život. Když ve sladkých vodách ve vnitru Evropy dospěje, vydá se za temné noci na svou životní pouť. Ta končí až v Sargasovém moři, které leží u Severní Ameriky. Tady se nad hlubokou propastí úhoři třou. A poté, když dospělé ryby založí novou generaci, uhynou. Smutný konec se ale nekoná! Příroda to má totiž geniálně vymyšlené. Zárodky budoucích úhořů mořské proudy zanesou přes celý Atlantik až ke břehům Evropy.

Geniální koloběh života, který není v říši zvířat zase tolik k vidění. Ale bohužel, možná jsme poslední generací lidí, která je svědkem tohoto nádherného přírodního úkazu. Uvidíme, jak to dopadne. Přesto, úhoři, do kterých se zamiloval i Ota Pavel, pořád v našich vodách ještě žijí. Proto neseďte doma a vydejte se na úhoře, než bude pozdě…

Lov úhořů: Nádherný styl rybaření

Jen si to představte. Přicházíte ke své oblíbené vodě a na nebi se začnou objevovat první červánky. Slunečný den končí a přichází paní Noc. To je čas, kdy řada predátorů začne ze svých skrýší podnikat loupežná tažení za svou kořistí. A mezi nimi nechybí ani úhoři. Ve světle čelovky nastražujete na háček tlusté rousnice. Ty se svůdně kroutí. Ano, to je přesně ta pravá nástraha na „vodní hady“.

Ve vzduchu cítíte dusno. Bouřka se blíží. Jo, to je to nejlepší počasí na úhoře. Ani se nenadějete a ze svítícího nebe plného blesků začnou padat tlusté dešťové kapky. Sedíte pod stromem a klidně pozorujete svítící číhátka. V zácloně padajících dešťových kapek se line cigaretový kouř. „Budou dneska brát?“ ptáte se zadumaně. A nejednou buch! Policajt s obrovskou silou vystřelí do prutu, až to hlasitě cinkne. Je to jasné! Takhle bere jediná ryba. Úhoř!

Nastává pořádný souboj. Úhoř se drží dna, snaží se najít nějakou překážku, do které by se zamotal. Musíte ho dostat okamžitě k hladině. Jinak bude zle! Ale nakonec se to daří. Tady už úhoř nemá takovou sílu. Přesto! Je zapotřebí být ostražitý. Úhoři jsou mazaní protivníci. Můžou se vám zamotat do kořenů, které trčí z břehu. Nejeden úhoř takto rybářovi už pláchnul. Pokud ale budete opatrní a trpěliví, pak nad úhořem můžete vyzrát.

Úhoř říční: Překrásný tvor se srdcem bojovníka

Úhoře jsme si už výše popsali. Je to opravdu nezaměnitelná ryba. Žádná podobná v našich vodách nežije. Ale na jednu věc jsme zapomněli. Musíme se pobavit i o „duši“ této ryby. Úhoři jsou totiž obrovští bojovníci. Po zaseknutí se tvrdohlavě drží u dna a snaží se najít překážku, ve které by se zachránili. Ale ani v tom momentě, kdy máte úhoře už u břehu, není nic jisté. Úhoř totiž hledá nějaký keř či houšť travin, ve kterých by se pokusil o útěk. Když rybář i tohle zvládne, pak nastává nejkritičtější okamžik – souboj na břehu.

Úhoře totiž jen tak nevyháčkujete. Pořád se divoce zmítá a kroutí, takže manipulace s ním je skutečně obtížná. Poradím vám ale jeden fígl. Úhoře vždy mějte v podběráku s jemnými oky. A dávejte si pozor, abyste měli konstrukci podběráku trochu nad zemí. Úhoř z takové „ohrádky“ neuteče. Teď k vyháčkování. Jestli se úhoř bude divoce zmítat, pak jej hlaďte po jeho sněhově bílém břichu. Úhoř se uklidní a natáhne se jako lenivý kocour. Asi mu to fakt dělá dobře. Pak můžete úhoře bez problému vyháčkovat.

Nezapomeňte! Úhoř je obrovský bojovník i na břehu. A není se čemu divit, když je k tomu uzpůsobený. Úhoř totiž dokáže „dýchat“ i kůží, proto mu pobyt na souši nedělá takový problém, jako ostatním rybám. Pokud úhoře chytíte do rukou, tak se s velkou pravděpodobností bude zmítat. A jeho kluzké tělo jednoduše neudržíte. Proto si s sebou berte k vodě hadr, který manipulaci s úhořem usnadní. Úhoři se opravdu nikdy nevzdávají. Buďte na to připraveni!

Setkání s minulostí: Dokdy úhoři ještě vydrží?

Úhoři z našich vod rychle mizí. To je neoddiskutovatelný fakt. Mají proti sobě prostě moc překážek. Například v řekách, které fungují jako tepny, jimiž se úhoři dostávají do naší krajiny, jsou ucpané neprostupnými stavbami. A to stojí za tím, že úhoři nemůžou jednak ven do Sargasového moře, ale ani dovnitř do našich vod. Hadovité ryby tak budou v dalších letech na našem území větší a větší vzácností.

Pravda, rybáři se sice snaží úhoře udržet umělým vysazováním. Otázkou ale zůstává, jestli to k něčemu bude. Na našem území je jen malá část toků, odkud mají úhoři teoretickou šanci na cestu do svého trdliště. Hromada řek je neprostupná buďto kvůli velkým přehradám, anebo kvůli obrovským elektrárnám. A tyto stavby úhoři jednoduše nezvládnou. Problémem je, že ani rybí přechody toho moc nevyřeší. Proč? Úhoř se drží u dna, takže se jen těžko navádí do takové rybí cesty. S tímto problémem si nejeden stavitel rybích přechodů už dlouhá léta láme hlavu.

Udržení úhořů je i otázkou peněz. Jejich násada není nejlevnější, právě že naopak. Je tedy jisté, že finanční toky rybářských organizací takový nápor dlouho nevydrží. Naštěstí! Rybáře podporuje například Evropská unie. Ta připravila finanční podporu pro nákup úhoří násady. A je zapotřebí přiznat, že bez těchto peněz by situace vypadala mnohem hůř.

I přes obrovskou snahu rybářů je dost pravděpodobné, že úhoři za několik let vymizí. A budou se objevovat jen v některých vodách. Ano, nezní to příjemně. Jenže realita je taková, jaká je. Proto si važte, že máte ještě šanci úhoře chytit. Je dost možné, že další generace takovou možnost už mít nebudou…

Autor: Viktor Krus