S velice zajímavými názory přišel biolog David Storch z Univerzity Karlovy v rozhovoru pro iDNES.cz. Ten silně kritizuje stav tuzemských rybníků, ve kterých podle biologa žije přemíra kaprů. Početné obsádky tohoto rybího druhu pak podle něj vedou ke katastrofálnímu stavu našich rybníků. Je třeba připustit, že je zapotřebí se nad těmito názory zamyslet. Tyto myšlenky se totiž dají přenést i na stav obsádek v našich revírech, kterým dominuje právě kapr.
„Rybníky se za posledních 20 až 40 let šíleně zhoršily,“ říká pro iDNES.cz biolog. Velkou chybou podle biologa je to, že tyto vodní plochy slouží pouze pro chov kaprů. A právě kvůli tomu v těchto lokalitách nepřežije žádný jiný druh. Ani hmyz, ani obojživelníci. Kapři prostě všechno sežerou. Navíc, kvůli tomuto rybímu druhu se velmi rizikově zhoršuje kvalita vody.
Biolog hovořil pouze o přeplnění našich chovných rybníků. Ovšem tu samou problematiku můžeme přenést i na naše rybářské revíry, kde chytají rybáři. Jistě mnoho z nás si vybaví, že kapři se mnohdy nasazují i do těch vod, kde bychom kapra nečekali. A to je chyba! Právě kapři totiž stojí za tím, že naše vody nejsou úplně v optimálním stavu.
Rozhodující faktor: Vysoká poptávka!
O vysokém nasazování kaprů do chovných rybníků, ale i do svazových revírů, rozhodují dva faktory. Tím prvním je nízká cena. Kapři patří k nejlevnějším rybím druhům na trhu, takže se finančně velice dobře vyplatí. Druhým faktorem je pak vysoká poptávka. To můžeme vidět zejména na našich revírech. Kapr je nejčastěji loveným rybím druhem. A na to svaz reaguje, takže nasazuje kapry ve velkém množství. Rybáři ale na tomto stavu nevidí nic špatného.
„České rybníkářství patří ke světové špičce. A stejnou intenzifikaci hospodaření můžete sledovat napříč celým zemědělským sektorem,“ řekl pro Český rozhlas Pavel Vrána z Českého rybářského svazu. Právě podle Vrány nepřekračuje chov kaprů v tuzemských vodách únosnou mez. Naopak, podle zástupce Českého rybářského svazu rybáři hospodaří velice zodpovědně. Rybáři podle něj nepoužívají při hnojení rybníků žádnou chemii, ale pouze chlévskou mrvu, která je důležitá pro rozvoj planktonu v rybnících. Právě plankton je důležitou součástí rybího jídelníčku.
Chov kaprů v tuzemských vodách je velice ožehavým tématem. Každý má na současnou situaci rozdílný názor. Jaký zastáváte vy? Podělte se o svůj názor v diskuzi pod článkem!
Redakce InRybar.cz
TAKY BYL RADŠI KDYBY JE ZAPLNILI VÍC DRAVYMI RYBAMI.
Plne suhlasim,je sice pravda ,ze som kapre prestal lovit ,venujem sa roky muskareniu a privlaci ,ale na tom nic nemeni,ze kapre su uz ako prasiatka v chlieve.Venujem sa rybarstvu uz 54 rokov a trvam na tom,ze kapre su take spindiry nasich vod.,a suhlasim s tym,ze je to vsetko len o peniazoch .Tiez,by som bol radsej aj u nas na Slovensku aby to smerovalo viac k dravym rybam.
–
Zaujímavý článok, neviem ako bol autor citovaný a ako sa to prevzalo, ale je zavádzajúci. Kaprovi sú obojživelníci ukradnutý, je to naopak, práve hmyz a žaby predujú plôdik kapra. Kapor ako atraktívna ryba?? tak prečo polovicu produkcie vyvážate a ste rady ked ju predáte prípadne aj do spracovne? Kvalita vody síce nie je najlepšia ale rozhodne lepšia ako za bývalého režimu, teraz sa kvalita viac sleduje, obnovujú sa rybníky a mení sa aj obhospodarovanie.
Ahoj Patriku,
jsem rád, že se po delší době opět virtuálně potkáváme. Díky za zajímavé postřehy. Ovšem musím podotknout, že i Tvé názory mohou být chápány jako závádějící. Proč? Chybí v nich jakákoliv fakta. Uznávám, v textu také žádná fakta nejsou, ovšem jeho účel byl rozpoutat diskuzi na toto téma. A to se povedlo.
Zpráva obsahuje vyjádření dvou lidí z různých stran – oba mají vysoké vzdělání a hodně zkušeností. Proto asi ví, proč ona tvrzení vypustili z úst. Tím je ale nebráním, nesoudím kdo má pravdu – to není má práce – předkládám jenom veřejnosti zajímavé postoje/různé názory na ještě zajímavější téma.
I Ty jsi přidal zajímavý názor. Ale jak už jsem řekl – přidáváš více řečnických otázek než odpovědí. Jak se mění kvalita vody? V čem je sledování kvality vody lepší? Je voda skutečně v rybnících, řekách, přehradách lepší (množství sinic, zbytky léčiv, chemické znečištění)? Jak se mění obhospodařování? V čem je to dobré? Mění se na celém území ČR?
Pokud kapra na území ČR nepovažuješ za atraktivní rybu, pak tomu vůbec nerozumím. Proč se vyváží? Ročně se ve sportovních revírech, pokud se nepletu, uloví okolo 2000 až 2500 tun ryb. Jenže v rybnících jich vychováme bezmála 18 000 tun. Tak možná i proto se ti kapři vyvážejí.
Já se Tě nehodlám tímto příspěvkem kritizovat, chraň Bůh! Chci jenom, aby tato diskuze proběhla na vyšší úrovni a byla podložena fakty. A vzhledem k tomu, že Tě trošku znám, tak věřím, že bys mohl přiložit zajímavé a podložené informace. Bez nich to totiž nepůjde…
Každopádně, pokud si najdeš čas na odpověď, pak díky za ni!
V. K.
Ahoj Viktore,
pokúsim sa niečo napísať. Veci, ktoré nás učili v škole, snáď som si to dobre zapamätal 🙂 , a sú podložené nejakými pokusmi, meraniami, ku ktorým sa dá dostať či už napríklad v bulletine VURH, venovali sa im študenti v BP alebo sú publikované v odborných časopisoch.
A ja prejdem asi rovno k veci. Kvalita vody je veľmi obšírne téma. Monitorovanie kvality je dobré už len z toho hľadiska, že vieme čo v tej vode je a môže škodiť rybám. Taktiež voda používaná na vodárenské účely je odoberaná z povrchových zdrojov (nie všetka) a jej kvalita musí byť sledovaná.
Zemědělská činnosť, hlavne hnojenie ovplyvňuje trofiu (úživnosť) vody. Hnojivá sa dostávajú do povrchových a podzemných vôd. V rybníku tak prispievajú k eutrofizácii. To je rozvoj siníc a rias čo môže viesť v lete ku kolísaniu hladiny kyslíku a aj úhinu rybej obsádky.
Lieky, ktoré skonzumujeme a smerujú do čističky nie sú odstránené, zatiaľ na to nie je technológia. Všetko to odtečie do vody a do rýb. v prípade antikoncepcie je to problém, lebo pretvára samcov na samice.
S chemickými látkami je to podobné, kumulujú sa v rybách alebo sedimente. Netvrdím, že nie sú jedlé, ale je tu pár lokalít kde treba byť opatrný.
Obhospodarovanie je rozdielne od regiónu. Ja len poviem, že rybnikári vedia ako/ kedy hnojiť a kŕmiť. Je to tiež obsiahla téma a je aj v ich záujme nezhoršovať si kvalitu vody v rybníku.
K tomu kaprovi, ako povedal pán biológ že tam nič neprežije, tak prečo sú ryby v rybníku v polykultúre? Kapra je najviac, ale sú tam aj iné biele ryby, ktoré majú svoju funkciu alebo len slúžia ako potrava pre dravce. Pán biológ sa potrebuje pozrieť na výlov (bez urážky).
Športový rybolov, je osobná kapitola: chytím rybu a pustím ju alebo vezmem a zjem doma. Česká produkcia je zameraná hlavne na Vianočnú rybu. Približne polovica produkcie sa skonzumuje doma, ale počas roka ľudia nemajú až taký záujem, majú to spojené len s Vianocami ako tradíciou. Aj keď sa trend trochu mení, ryby sú zdravé… a zvyšuje sa konzumácia, stále vedú morské druhy.
Snáď to dáva aspoň trochu zmysel, aj keď som tu nepridal žiadne publikácie. Niečo sa dá nájsť asi na stránkam ministerstva životného prostredia alebo na http://eagri.cz/public/web/mze/voda/rybarstvi/
Viktore, ak máš doma ten článok celý pošli mi ho prosím na email alebo tu, ďakujem.
Keby bolo ešte na niečo potrebné odpovedať nie je problém, ale budem sa opakovať: sú to obsiahle témy a prepojenie jednotlivých zložiek je tiež veľké.
Patrik
Ahoj Patriku,
díky za velice obsáhlou a perfektní odpověď. Moc díky, že sis na tom dal takovou práci! Vážím si toho…
Můžu se jenom zeptat, a teď trochu odbočím, na ta léčiva? Dá se nějak laicky vysvětlit to, proč zatím nejsme schopni z vody odstranit ty zmiňované zbytky léčiv? A ještě k těm chemickým znečištěním – na kterých lokalitách bychom si měli dávat pozor a proč? Co vlastně ty chemikálie s rybami dělají?
Přidávám i odkazy na text:
http://zpravy.idnes.cz/v-cesku-je-problem-se-zalesnovanim-dela-se-to-bezhlave-rika-biolog-py6-/domaci.aspx?c=A150916_165721_domaci_fer
http://www.rozhlas.cz/plus/proaproti/_zprava/kdo-nehospodari-intenzivne-zanikne-haji-armady-kapru-v-rybnicich-rybari–1540834
Ještě jednou děkuji za Tvé příspěvky. Tohle jsou strašně zajímavé informace…
Díky!
Hezký zbytek dne.
V. K.
Ahoj,
tak na tie farmaka som sa pýtal. Jedná sa o to, že niektoré zbytky liekov sa nejakými procesmi v čističke zlikvidujú ale iné nie, napr. antidepresíva, lieky na bolesť, antikoncepcia, lieky na tlak, antibiotika.. Tie sú označené ako mikropolutanty („je ich tam strašne málo“) a nevieme ich z tej vody zatiaľ dostať.
Na margo druhej otázky, jedná sa o niektoré kovy (olovo, ortuť, kadmium), rôzne zlúčeniny, hnojivá.. ktoré môžu vo vode pretrvávať a ovplyvniť organizmy. Niektoré z toho sa môžu v tele rýb kumulovať. S lokalitami naviažem na to sledovanie kvality vody ktoré je pri tom kľúčové. Teraz to je určite lepšie ako v minulosti, je to sledovanejšie a emisné limity prísnejšie, ale pokiaľ nekonzumujete ryby z lokalít silného priemyslu každý deň, tak budete v poriadku. Spomeniem aspoň, že v minulosti sa sledovala nádrž Skalka a rieky v okolí priemyselných lokalít (asi labe, odra).
Snáď som zodpovedal všetko.
PAtrik
Zajímavé informace…
Moc díky!!!
V. K.