„Vypadni z mého pozemku, ty jedna rybářská špíno!“ Je vám to povědomé? Taky jste se při lovu ryb setkali s agresivním chováním majitele pobřežního pozemku? Jak jste se zachovali? Ať už vaše reakce byla jakákoliv, zážitek to byl určitě nepříjemný. Jenže skoro by se zdálo, že těchto incidentů u vody přibývá. Každý si nárokuje u vody „svůj“ kus země. A atmosféra mezi rybáři a majiteli pozemků tak houstne. Má tenhle věčný spor nějaká řešení?
Léto je na hádky mezi vlastníky pobřežních pozemků a rybáři jako dělané. Všichni se u vody totiž shromažďují jako vosy na medu. A přebytek lidí jednoduše vede k hádkám. Ale abych nemluvil jen obecně. Osobně jsem spolu s kolegy takovýchto nepříjemných zážitků prožil letos hned několik. Při vytváření materiálů pro InRybar.cz nás několikrát na březích Labe majitelé jednoduše seřvali. A abych se přiznal, nevěděl jsem, jak se mám zachovat. Co mám majiteli pozemku říct? Jak se můžu bránit? Mám vůbec právo se po jeho pozemku pohybovat?
Tyhle incidenty mě jednoduše přivedly k tomu, abych si pořádně pročetl všechny možné zákony, které by se touto problematikou mohly zabývat. Výsledek? Drtivou část textu jsem prostě nepochopil. Přiznávám, nejsem odborník na právo. Pak tedy nezbývalo nic jiného, než se obrátit na skutečného odborníka. A ten je jen jeden. Předseda Českého rybářského svazu, pan JUDr. Alexander Šíma.
1) Pane předsedo, v „rybářském zákoně“ nalezneme odstavec, který rybářům dovoluje vstupovat na soukromé pozemky. Jenže praxe je jiná. Teď se budeme bavit o pozemcích, které jsou přímo u vody. Na řadě revírů dochází ke konfliktům mezi rybáři a majiteli pozemků na březích revírů. Majitelé pozemků jednoduše odepírají právo rybářům v lovu ryb. Jak se v takové situaci mají rybáři chovat? Mají zavolat policisty? Anebo na koho se mají obrátit?
Bohužel musím konstatovat, že možnosti hájení práv rybářů moc není. V podstatě svépomoc, jinak jen žalobou u soudu. Volat policisty či obecní strážníky by asi bylo marné. V lepším případě by majiteli pozemku vysvětlili, že rybářům svědčí zákonné věcné břemeno, ale jinak by konstatovali, že jde o civilní spor a nezasahovali by do toho.
2) Rybáři často argumentují tím, že mají právo chytat v tzv. „povodňovém pásmu“. Ovšem v našem (rybářském) zákoně, anebo v „zákoně o vodách“ není tento termín k nalezení. Existuje vůbec nějaké „povodňové pásmo“, které má vymezovat „veřejný“ prostor, anebo jde o rybářský mýtus?
Žádné „povodňové pásmo“ vztahující se k výkonu rybářského práva neexistuje. Zákon o rybářství zná pojem „pobřežní pozemek“, na který má rybář právo vstupu a právo tento pozemek k výkonu rybářského práva užívat.
Na časté otázky, kolik prostoru či metrů tvoří onen pobřežní pozemek, odpověď zní, že to nikde definované není. Čili je to takový prostor na břehu, který rybář potřebuje k výkonu rybářského práva. Nikoliv ovšem k zaparkování vozidla, k postavení stanu či bivaku, protože to nejsou činnosti, které spadají pod termín „výkon rybářského práva“. Rybářské právo je právo chovat a lovit.
3) Nerozumím jedné věci. Jak je možné, že ploty okolo některých pozemků soukromých vlastníků vedou až do vody? Tímto způsobem dost efektivně odepírají právo rybářům ke vstupu na jejich pozemky. Je toto legální?
Z hlediska rybářského práva může být legální oplotit si soukromý pozemek až k vodě, když při tom ovšem umožním rybářům vstup na pobřežní pozemek a jeho užívání k výkonu rybářského práva, například zřízením branky nebo průchodu v oplocení. Nelegální to může být z hlediska vodního zákona, pokud by plot zasahující do vodního toku mohl být překážkou volného odtoku vod při povodních.
4) Mohou lidé pozemky přímo na březích revírů vlastnit, anebo je mají pronajaté od Povodí? Pokud by je totiž měli pronajaté, pak rozumím tomu dobře, že majitelé postupují protiprávně?
Je třeba brát v úvahu, že v republice není žádný pozemek bez pána, takže pozemky – a to i ty pobřežní – jsou vždy ve vlastnictví někoho. Zpravidla jsou to soukromoprávní subjekty (pozn. fyzické osoby, ale i právnické osoby – například obchodní společnosti nebo obce). Také to bývá stát, který pozemky dává do správy, například akciovým společnostem, kde jediným akcionářem je stát. Vlastník může takové pozemky dát do nájmu nebo pachtu, to je celkem běžná věc.
Ať už jsou to vlastníci nebo nájemci, vždy jsou ale povinni respektovat ono zákonné věcné břemeno práva vstupu rybářů na tyto pobřežní pozemky a jejich užívání k výkonu rybářského práva.
5) Teď trochu aktuálněji. Obce v okolí přehrady Křetínky odsouhlasili to, že rybáři nesmějí na březích této vody bivakovat. Jenže žádný zákon bivakování nezakazuje. A navíc, tento zákaz je z určitého pohledu i ze strany tamních samospráv v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Jak se mají rybáři proti tomuto zákazu bránit? Mají tam nadále bivakovat a při konfliktu se domáhat svého práva?
Jde o omyl, že žádný zákon bivakování nezakazuje, a už vůbec nelze tvrdit, že by to bylo v rozporu s ústavním pořádkem ČR. Jak jsem výše uvedl, všechny pozemky mají svého vlastníka. Jeho vlastnické právo je Ústavou ČR chráněno a zasahovat do něj lze jen a pouze na základě zákona (viz právě rybářským zákonem stanovené věcné břemeno vstupu a užívání pobřežních pozemků). A neznám zákon, který by vlastníkům pozemků nařídil trpět bivakování, stanování a táboření na soukromém pozemku.
Jsou-li vlastníky pozemků obce, mohou si také rozhodnout, co se na jejich pozemcích smí a nesmí. Určitým způsobem sporné může být pouze jediné, totiž že jde-li o obecní majetek, který lze charakterizovat jako takzvaný veřejný statek (pozn. podle § 490 občanského zákoníku), pak ten je určen k obecnému užívání (pozn. například komunikace nebo náměstí).
Zařadit bivakování, stanování a táboření pod pojem obecné užívání bych se ovšem velmi zdráhal. Pokud by se ovšem rybáři domnívali, že takové opatření je protiústavní, pak jediná možnost zvrátit tento stav je podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení obecních vyhlášek.
6) Přijde mi naprosto nepochopitelné, jak je možné, že na pozemcích okolo rybářských revírů smí být „roztroušené“ karavany často v dezolátním stavu (viz Novomlýnské nádrže nebo Labe), ale pozornost přesto směřuje k rybářům, kteří bivakují. Jak je možné, že se tato karavanová městečka tolerují? A kdo tyto karavany na břehy našich vod vůbec pustil? Obce? Povodí?
Ano, to je zcela v kompetenci vlastníka pozemků, čili kdo je tam pustil, kdo jim ta místa pronajal (pozn. umístění karavanu na pozemku někoho jiného může být důsledkem pouze smlouvy o nájmu, výpůjčce nebo protizákonné svévolné okupace), kdo je tam trpí. Tedy odpověď je jednoznačná – jsou to vlastníci pozemků a v případě pozemků státních jsou ty subjekty, které s tímto majetkem státu hospodaří.
7) A ještě jedna otázka. Chci se zeptat na příjezd k vodě. Nedávno jsme na březích Labe narazili na úsek, kde na polních cestách byly zákazové značky. Tyto zákazy umístila tamní samospráva. Jenže povolení k vjezdu dostávali pouze někteří rybáři. Celá tato situace vypadala tak, jakoby místní představitelé vpouštěli pouze „vyvolené“ rybáře. Jde se vůbec bránit proti těmto nespravedlivým nešvarům?
Jenom bych se opakoval, že podle zákona o rybářství rybářům svědčí zákonné věcné břemeno vstupu, ale nikoliv vjezdu, na pobřežní pozemky. Soukromý vlastník pozemků obecně má právo rozhodnout, koho si na pozemek pustí, komu umožní tam stanovat, komu umožní vjíždět na pozemek autem.
Takže pokud nejde o pozemní komunikace ve smyslu silničního zákona a nejde o veřejný statek, pak tam rybáři, ani nikdo další, bez souhlasu vlastníka vjíždět nesmí. Pokud by se jednalo o veřejnou komunikaci, což asi polní cesty nebudou, pak je třeba respektovat dopravní značení. Bylo-li osazeno nezákonně, tedy bez rozhodnutí příslušného správního dopravního úřadu, je na to třeba upozornit jak Policii ČR, tak tento příslušný dopravní orgán.
Slovo autora
Myslím si, že pan Alexander Šíma velice podrobně a jasně vysvětlil, jak se situace má. Nyní si tak můžete udělat obrázek, jaká práva při lovu ryb na soukromých pozemcích máte. Doufám, že tento text vám napomůže k efektivnějšímu řešení konfliktů, které vás u vody mohou jednoduše potkat. A přeji si, aby jich bylo co nejméně. Jenže to vám nemůžu slíbit…
Přeji vám pohodové rybaření u našich vod…
Autor: Viktor Krus
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma (předseda ČRS)
ČRS je v úpadku, přichází o revíry, dlouhodobě ubývá členů… Nějakej Alexandr už měl být dávno sesazený. Nikdo z těch mocipánů co sedí ve vedení ČRS a berou za to peníze nedělají nic pro sportovní rybáře. Místo toho aby něco pro nás udělali, tak jen berou peníze a situace se nelepší. Všecho by furt zakazovali a pak se diví, že lidi jezdí raději na soukromé revíry.
To říkám z pozice z které si to mohu dovolit, v naší MO jsem zadarmo v dozorčí radě, organizuju úklid místních revírů a snažím se něco zlepšit. Takže nejsem jenom nějaký křikloun, když řeknu, že vedení ČRS je parta zabedněnců co nehodlají nic změnit. Jakto, že ve Francii na Der kam jezdím je zákaz vjezdu a jako rybář tam můžu? Jakto, že v cizině si m ůžu postavit bivak i v CHKO? Jakto že ty troubové co by za nás měli orodovat nic nedělají. Alexander napíše o všem – to se nesmí a já s tím nehodlám nic dělat. Sakra co to je? Ten je tam za nás? Ten se platí z našich povolenek? Bych najradši u vedení ČRS uspořádal defenestraci.
Souhlasím s Vámi. Proč tedy rybářské obchody prodávají bivaky, lehátka a všechny ty vymoženosti, když mě pak kdokoliv u vody zjebe, seřve, pomalu zbije??? Platím povolenku, rozvojový poplatek v rámci organizace, členský poplatek, udělám nebo si zaplatím brigády a pak si někde postavím bivak a ještě dostanu skoro přes držku??? Vítejte v Bananistánu jménem Česká republika.
Jak říkáš jde to do kopru, proto už nějaký pátek svazovou povolenku nechci ani vidět. Za prvé trapné brigády bez kterých se k vodě nedostaneš, věčné zákazy skvělých věcí lov z loďky, zavážení loďkou atd. a co se týče zarybňování no děs a hrůza. Velké ryby svaz nekoupí snad nikdy vždy kapry 30 a na daném revíru míra 45. To též s jinýma rybama. Ale rok co rok zvedat ceny to je super… Díky bohu za soukromé vody.
No,mne se to ještě nikdy nestalo,aby mne někdo vyháněl od vody a kdyby jo, tak by se se se zlou potázal.Byl by ve vodě nato šup a drobet bych ho tam přidržel.Víc krát by to neskoušel.Toť vše.
Precti si definici o primerene obrane a pak si hraj na chlapaka.Pocitam ze kdyby na tebe nekdo houkl tak se roztrepes.Nedej boze videt uniformu 🙂 takych uz jsem zazil kolem vody co delali ramena a jen uvideli odznak RS pipali jak kurata.
Panove co tu pisete takove silne komentare….prave diky takovym samolibim volum co si mysli ze muzou v ramci CHaP delat tak uzasne a moderni veci se vse zakazuje,protoze prave tito joudove delaji to nejvetsi zlo u vody aby mohly dokazat ze v ramci modernich pristupu neni nic co by bylo spatne a prave to je ta chyba.
Kopacka…tak si jezdi do Franci na Der.Tady chytat nemusis,ale pis spravedlive i o podminkach ktere tam jsou…ne jen ze muzes biwakovat atd.napis i o pokutach
ktere hrozi pri poruseni,o nocnich zonach kde smis chytat i v noci a ne jen od usvitu do soumraku,o rozdeleni jezer do ruznych sekci kdy na nekterych kapry vubec lovit nesmys jen treba vlacet……ale ja zapomnel ono se kritizuje CRS a ne Francie.
Lo-ki…nikdo te nenuti delat brigady.i bez te prace tu povolenku dostanes kdyz ti smrdi nekam v sobotu po patecni chlastacce jit.svaz nema povinnost kupovat velke ryby a to ze misto toho kdyz vidite jak nekdo masi velkeho kapra radeji pak hloupe melete na internetu misto aby jste rovnou zasahli….pak dekuj bohu ze si tu trofej ze svazu koupis a chytis na soukromaku.
Zdravím Martine,
díky za koment. Chci se jenom zeptat – v čem dělají příznivci ChaP podle Vás největší zlo – můžete být konkrétnější? Omlouvám se, ale asi jsem úplně nepochopil ten Váš první odstavec.
A to mě štve, páč jste do diskuze hodil zajímavý příspěvek…
Díky
Viktor Krus
Martin Bartos: kluku ty seš úplně vypatlanej podívej se do zemí okolo ČR a srovnej si ty podmínky pro rybáře tady je celý vedení snad sto let za opicema 😀
No ty budeš asi taky velký frajer, dej hlupákovi odznak, i když bez valné váhy a takto to dopadne. Proto je RS k smíchu až k pláči.
PETRU ZDAR takyja se potykal ale z rybářskou steaží na přehradě mněl sem postaven pul bivak s podlaškou na pisku a musel semho složit ale okus dal honorace velky bivaky a nise jich nevšimli bordel kolem bivaku rozhazene pet a nejhorší rozbite sklo a tomne naštvalo tak asi skončím s rybařenim chytam 50let mam povolenku ale cose děje ted u vody je hrozny
Pro autora ..Kruse.
nevím jste hloupej a nebo vygumovanej. ale zákon termín .. bivakování ,, nezná. takže dát do tiulku Zákaz bivakování mže jen hlupák toužící po větší sledovanosti. Lhát a vymýšlet si to je krásná ukázka jak přitáhnout pozornost. bud jste zhulenej a nebo jste neposloucchal co Vám Šíma říkal.
Dobrý den, Davide,
děkuji za přínosné hodnocení. Akorát, zřejmě z nedostatku intelektu na mé straně, jsem vůbec nepochopil Vaši námitku… V čem přesně jsem zalhal, co jsem si vymyslel?
„A neznám zákon, který by vlastníkům pozemků nařídil trpět bivakování, stanování a táboření na soukromém pozemku.“ Tohle řekl pan předseda ČRS JUDr. Alexander Šíma.
Díky za Váš příspěvek.
Přeji Vám příjemný zbytek dne.
Viktor Krus
(hloupý, možná zhulený) šéfredaktor InRybar.cz
Dobré odpoledne pane Krusi,
v žádném případě se nechci zastávat hloupě agresivního příspěvku p. Davida. Ale řekl bych, že narážel na to samé, co napadlo mě jako první. Jistě i Vy jako zkušený autor mnoha článků a knih uznáte, že nadpis je dost vytržený z kontextu. Ano, bivakování jako takové může být majitelem pozemku zakázáno, jak z vašeho článku vyplývá, avšak když si někdo přečte jen nadpis, logicky se domnívá, že je zakázáno všude. Řekl bych, že je to poměrně účelová formulace.
I tak si vaší práce nesmírně vážím
Hodně zdaru
Lukáš B.
Dobrý den, pane Bezvodo,
děkuji za konkrétně položený příspěvek. I když jsem autorem tohoto textu, tak to neznamená, že v něm nemůže být chyba. Chyby dělám, ale tady jsem prostě a jednoduše přesvědčený o tom, že na titulku textu není nic špatného. Hned vysvětlím…
Pokud se dobře domnívám (a tady musím znovu zopakovat, že nejsem odborník na právo), tak pokud v „rybářském zákoně o výkonu rybářského práva“ není výslovně napsáno, že rybáři můžou u vodu „volně bivakovat“, pak to prostě a jednoduše chápu tak, že táboření (stanování, bivakovaní, spaní pod širákem) je zakázáno celoplošně, výjimkou pak jsou místa tomu určené – tedy kempy. Neznamená to, že pokud je někde ve vyhlášce napsáno, že bivakovaní je zakázáno, pak se nesmí bivakovat jen oněch místech. Je to můj názor, a můj pohled na tuto věc. Takhle jsem to pochopil. Proč?
Sám pan Šíma v článku říká, že bivakování není součástí rybářského práva. Proto tedy z mého pohledu z tohoto vyjádření vyplývá, že rybáři prostě a jednoduše u vody bivakovat nesmějí. Bivakovaní totiž není součástí rybářského práva.
Možná ale jenom opravdu nechápu to, v čem je ten titulek špatně napsaný. Možná máte pravdu Vy.
Ať je to tak nebo onak, je to jenom důkaz toho, že celá problematika bivakovaní je velmi složitá, a každý ji chápe jinak.
Děkuji za Váš příspěvek.
Viktor Krus
Ještě jednou Vás zdravím,
no, je to subjektivní výklad, ale i tak se mi zdá, že můj je přijatelnější. Dle toho co pan doktor Šíma odpověděl, není bivakovaní jako takové součástí výkonu rybářského práva. Až doteď se zřejmě shodneme. Avšak, aniž to je nebo není součástí, tak mi nikdo nezakazuje (pokud není místní vyhláškou nebo vlastníkem pozemku stanoveno) v dané lokalitě přespávat, chcete-li bivakovat. Znovu jsem si článek, potažmo jeho odpověď přečetl a chápu to tak, že pro výkon rybářského práva je vyhrazen mmj. „pobřežní pozemek“ a tam můžu rybařit, ať se majitel staví klidně na hlavu, avšak samozřejmě bez bivaku. Pokud vlastník (v tomto případě veřejný subjekt) vstup + rybaření + bivakování nezakazuje nevidím důvod, proč tam bivak nepostavit.
Možná je to na doplňující dotaz, protože mně se asi stejně jako Vám v zákoně hledat nechce, ale připadá mi to jako logický výklad práva.
S přátelským pozdravem
Bezvoda Lukáš
Dobrý den,
tady se asi neshodneme. Myslím si totiž, že pokud si postavím bivak (i když to není zakázáno), tak se jedná o onu okupaci pozemku. To, že rybář nedostane „vynadáno“, protože to v tu chvíli nikdo neřeší, není podle mě tím správným pohledem. Rybáři mohou na pobřežních pozemcích vykonávat rybářské právo, ale jak jsme se už oba zmínili, rybářské právo není bivakovaní u vody.
Zatím to nikdo nezakazuje, ale otázkou je, jak to bude vypadat, až se zákaz rozšíří…
Co mě taky ještě napadá je to, kdo by vlastně zákaz bivakovaní měl kontrolovat – RS nebo policisté? To je taky otázka do pranice, kdo to vlastně bude kontrolovat.
Těch otázek okolo této problematiky je skutečně mnoho…
Děkuji za Vaše příspěvky. Zajímavá diskuze…
Viktor Krus
No tak to rovnou rozprodejte a je to …..to si bouzel radej zajedu na placenou vodu a v klidu tam prespim než se stresovat ze dostanu pokutu………rybářský lístek si tedy už kupovat nemusím ……… všichni argumentují ze je kolem vody bordel….tak začnete vybyrat od rybářů poplatek za bivakovani na den a bude ten kdo dela bordel toho poplatky odradí a ten kdo jde k vodě relaxovat a odpočívat si to rad zaplatí. ….
Tak to máš pravdu Když chceš chytat z lodě jako na Nechranicích musíš za platit na rok 100 kč tak proč to teda neudělat i s bivakem a je po problému.
jestli že já rybář nesmím bivakovat u vody při lovu jak je možné že myslivec muže lovit ze svého posedu já si po lovu bivak složím a odvezu ale myslivec ne což znamená že je to černá stavba na státním pozemku a nebo ve stromech přičemž pravděpodobně dochází k jeho znehodnocení protože jsou v něm nabité hřebíky a nebo šrouby
Dobrý den,
souhlasím s názorem Zdeňka (23.9.2015) a dodávám, že v našem právním státě stále platí „co není zákonem výslovně zakázáno, je povoleno“. Tedy, není-li někde vyloženě zákonem zakázáno bivakování, mám dojem, že si zde bivak postavit mohu. Jedná se mi zejména o prostor jež je ve vlastnictví státu, obcí a pod.. Soukromý pozemek by měl být označen. Není přeci v silách každého jednotlivce, aby sebou všude bral katastrální mapu a zkoumal, kde je co čí. CHKO a jiné, jsou taktéž viditelně označeny tabulemi a všichni víme, že v tomto prostoru platí jakási pravidla, zákaz bivakování nevyjímaje.
Toť můj názor, ale možná se mýlím.
Myslim, že si tu většina plete pojem bivakování a táboření. Někdy v roce 2010? se k to mu vyjadřovalo nějaký ministerstvo, byť šlo o CHKO, či něco takového. Bivakovat můžeš, ale jak si postavíš přístřešek, tak už je to táboření. Takže pouze pod širákem a nic nestavět.
Stejně vlastníkům pozemků nejvíc vadí že jim rybáři obsíraj pozemek/zahradu, než že si u vody postaví malej přístřešek.
Dobrý den.
Pročetl jsem si celou diskuzi a musím jenom konstatovat, že v dnešní době je toho trochu víc co se neřeší a mělo by. Ať již je to zmíněné bivakování u vodních ploch, kdy Vy rybář nesmíte postavit bivak, přístřešek atd. za účelem rybaření, ale kempy hučí do noci a bordelu kolem taky až až, a nebo třeba možnosti povolenenk na svazové vody. Přijde mi taky trochu mimo, že do jednoho pytle jsou házeni sportovní rybáři a masaři.Proč nejsou svazové povolenky omezeny na počet ryb, jako tomu bývá u soukromých revírů. Sportovní rybář odnese třeba tři ryby za rok a neřeší, jestli se mu zaplatila povolenka a masař jich odtáhne za rok třeba 70ks…. ale na co, proč? OMEZTE SVAZOVÉ POVOLENKY NA POČET RYB, a když bude masař chtít tak ať si koupí třeba čtyři povolenky na rok a ať začne svaz už konečně trochu kopat za ty, kteří přispívájí, nebo se členové rozutečou a svaz opravdu zkrachuje……
Správné a nediskriminující by mělo aby rybář (ať sportovní nebo masař) platil platbu za každou vycházku k vodě( třeba 5 korun za hodinu chytání) a zaplatil za každou rybu kterou lovil. Pak by rybáři kteří k vodě nechodí a ryby nechytají ani neberou platili málo.. a rybáři kteří k vodě chodí často a hodně toho chytí by zaplatili více.
V hospodě vám taky dělají čárky na účet a kdo jenom sedí a pokuřuje zadarmo kouká na velkoplošnou telku na sport .. a nezaplatí tak moc jako štamgast s plotem.
Platila by se každá ulovená ryba.. jestli ji lovec po chycení ponechá nebo vezme je na volbě rybáře. I za rybu kterou pustíte zpátky musíte zaplatit, protože ta ryba se v revíru sama nevysadila a nevydrží navěky opaltávání.
Na soukromáčích máte taky amortizaci za ryby použité a popíchané a omatlané (jinak by se totiž do revírů Chyť a pusť ryby vysadili jenom jednou).
Ryby ubývají i na úsecích Chyť apusť.
Pro svaz když odejdou kapraři co chtějí u vody měsíce bivakovat zdarma nebude žádnou ztrátou.
Zdravím,myslím že kdyby si rybář měl zaplatit každou hodinu u vody a i rybu co pustí tak by potom měla být povolenka zdarma. Ba co víc,nebyli by to malé peníze a kdo by kontroloval kam a na co jdou. Samozřejmě pokud by to přispělo k zlepšení podmínek rybolovu,proč ne,nic není zadarmo. A teď něco málo k tomu slavnému bivakování,čistě můj názor a pár dalších nadšenců. Ke každému sportu něco patří a časem se nějak vyvíjí a v dnešní době je plno nadšených a slušných rybářů kteří si jedou k vodě zachytat a odpočnout i přes noc a samozřejmě bivakují protože jak jde čas tak s sebou nosíme víc náčiní a v případě deště je potřeba to schovat. V neposlední řadě si samozřejmě od vody odnášíme veškerý binec a místo zůstane tak jak bylo. Je mi jasné že je i velká řada těch co u vody dělají bordel a ryby chytají na prodej a na maso,sám sem se s tím setkal. Řešení téhle záležitosti asi nebude jednoduché, možná by bylo k zamyšlení si říct,dáme jasná pravidla, povolit bivakovat tam kde je pozemek obce-státu,udržovat pořádek,třeba to i omezit na počet dní,zaplatit stráže které by vše přísně kontrolovali-na to by se mohli složit rybáři v povolenkách a taky si myslím že by se pravděpodobně hodně vybralo na pokutách a sebraných povolenkách. A ony by se snad časem naše řady pročistily od nepoctivců a rádoby rybářů a prasat. Protože sportovci mají taky své normální fanoušky kteří k nim patří a hovada který se musí hlídat a stojí to nemalé peníze a taky jim nebereme tribuny a nezakazujeme fandy. Abych to ukončil,je na čase s tím něco opravdu promyšleně udělat protože to hloupé a nejjednodušší zakazování není pravděpodobně to nejlepší.
Píšou zde někteří že na črs jsou paka,ale nejvíce mě přijdou vypatlaní někteří pisatelé z řad nás rybářů , bůch nás chraň pokud by se dostali do vedení ČRS
Taková normální otázka – na obecním úřadě mi bylo řečeno že poplatek za rybářský lístek se platí za oprávnění ke vstupu na příbřežní pozemky kolem rybářského revíru, že příbřežní pozemky kolem revíru patří danému povodí které tuto lokalitu spravuje. Kolik platí majitelé chat kolem revíru státu nebo povodí za plot který na jejích pozemku evidentně NENÍ. Kdo opravňuje tyto majite zakazovat vstup na tyto pozemky a tímto způsobem vyhrazovat si místo k rybolovu když to rybářský svaz přímo zakazuje v rybářském řádu. Děkuji za odpověď.
S touto otázkou by asi bylo nejlepší se obrátit na ČRS nebo Povodí…
A proti povětrnostním vlivům se při výkonu rybářského práva chránit mohu?A eventuelně čím bych se mohl chránit,abych neporušoval zákon? …
K zakazum vjezdu, bivakovaní a přistřešku ještě přidat zakaz vstupu v botách protože boty taky nejsou potřeba k výkonu rybářského práva.Ovšem domorodci kteří sedávají se starostou v hospodě u jednoho stolu si mohou u vody dělat co chtějí, v tom je ten zakopaný pes.Páni starostové a páni policajti motorka i babeta je také motorové vozidlo. Ale na vlastní kuži v katastrech Bulhary, Přitluky, Lednice, Nejdek atd. zažívám to že tyhle omezení jsou jen za učelem vyhnat od vody přespolní rybáře.Přitom z peněz za povolenky platíme zarybňování všech vod Jihomoravského kraje. Rybářský svaz je jen moloch který kyne z peňez za povolenky ale pro rybáře neudělá vubec nic.
Jirka Slovo bivak není žádný pojem .Bivak je pouze přístřešek aby se mohl rybář uchovat před nepřízní počasí .Rybářská stráž nemá kompetenci to kontrolovat .
No ja si myslim jedno než vlezu z bivakem a svim nácinim někomu na pozemek tak je slusnos jit a zeptat se majitele pozemku na svolení kdyz ne tak si vyberu jine misto ono to chce občas taky trochu se vžít do role majitele pozemku a předcházet konfliktům . A kdyby přesto se našel takový majitel co je neuprosny tak bych si skusil domluvit cenu za pronájem pozemků na to hodně majitel u slyší .
Proto rybářÍm jen pro sport na soukromých revirech a ne na revirech ČRS me sklamali