V roli kaprařského testéra: Jak probíhá testování nových nástrah u vody?

Na rybářském trhu se vyskytuje celá řada produktů, které mohou rybářovi napomoci k ulovení vysněné ryby. Jenže než se daný produkt objeví na regále v rybářském obchodě, tak projde celou řadou náročných testování. Přečtěte si článek z dílny firmy KAPRPRO, která vyrábí účinné nástrahy na kapry, o tom, jak takové testování nástrah probíhá. 

Minulý rok byl docela náročný na pracovní nasazení mého kolegy Jirky, a tak po jediné společné jarní výpravě se konečně zablesklo, že bychom mohli spolu zase na pár dnů vyrazit k vodě. Já jsem se již delší dobu věnoval testování nových pelet DRIED BALLISTIC od firmy KAPRPRO, takže jsem se těšil, kam Jirka zvolí naši výpravu. Na naší společné cestě za rybami jsme chtěli otestovat tyto pelety, které se už při prvních testech jevily velice dobře.

Kam se jezdí nové nástrahy na ryby testovat? 

Jirka vytipoval svazovou říčku, u které bydlí jeho kamarád Petr, a že by nám tam, než sami dojedeme na ryby, pár dní krmil našimi peletami. Na termín výpravy jsme se s Jirkou na poslední chvíli domluvili v měsíci září. Pár dnů před výpravou jsme se za kamarádem Jirky, a na samotnou vodu, zajeli podívat.

Místo bylo velice zajímavé, a tak jsme tu nechali zhruba 20 kilogramů pelet, aby nám Petr na něj chodil krmit. Náš příjezd měl být za tři dny a my se již nemohli dočkat na to, co nám společné necelé čtyři dny výpravy přinesou. Byl jsem opravdu zvědav, co zde nové krmení ukáže za úspěchy.

Jelikož jsme věděli, že na dané řece je dost stulíků, tak jsem přibalil i broďáky, bez kterých bychom zde byli jako bez prutů. K vodě jsme dojeli v dopoledních hodinách a Petr zde zrovna chytal. Zeptali jsme se tedy, jestli krmil úsek našimi peletami, a on celý rozjařený řekl, že na ně již i chytá, a že ze záběrů je mile překvapen. Není na co čekat, jdeme chytat také!

Jaké ryby se při testování nástrah chytají?  

První záběr na sebe nenechal dlouho čekat a po chvíli zdolávání byl kapr ve stulíkách, takže jsem musel do broďáků a rychle za rybou do řeky. Velkou výhodou zde byla malá hloubka, ale i tak jsem měl od hrany broďáků jen pár centimetrů, takže pocit ve studené vodě nebyl moc příjemný. Večer se kvapem přiblížil a ve večerních hodinách začalo záběrů ještě přibývat. Do noci jsme jako tým zdolali asi 12 kaprů, kde jsme již pokořili hranici 65 centimetrů. Naše místo jsme znovu prokrmili peletami a těšili se na další ráno.

Brzy ráno jsem hned zase lovná místa zakrmil a peletu jsem vylepšil malou bílou dumbleskou, aby byla zajímavější pro kapry. Proběhla brzká ranní káva, kterou jsem nestihl ani dopít a už se ozýval můj hlásič. Hned po záseku byl kapr ve stulíkách, a tak Jirka v broďákách putoval za kaprem s podběrákem do vody. Po chvilce vyskočil na břeh s krásným kaprem přes 10 kilogramů. Počasí nám přálo a my jsme na této říčce byli zásobováni dosti častými záběry. Naše krmení lovného místa probíhalo tak třikrát za den, kdy jsme prakem a kobrou do vody posílali naše pelety a boilie.

Chytají se při testování nástrah i velké ryby? 

Třetí den výpravy jsme si již byli jistí, že daným kaprům naše nástrahy chutnají, a proto jsem zvolil i na jeden prut boilie švestka-krab spolu s PVA síťkou naplněnou kousky boilie, a začal prut posílat do koryta řeky mimo stulíky. Chtěl jsem se přesvědčit, jestli kapři budou reagovat i na boilie. Záběr se dostavil asi za tři hodiny a byl to krásný lysec o váze 10,3 kilogramů a délce 76 centimetrů. Tak jsem i v této strategii pokračoval až do konce výpravy. Jirka věřil pouze peletám, ale je pravdou, že nakonec měl více záběrů, a také největší rybu výpravy.

Tento krásný pan kapr se na něj přichystal v posledním dnu výpravy v brzkých ranních hodinách. Záběr Jirkovi přišel zhruba půl hodiny po nahození, následovaný rychlou jízdou. A kapr samozřejmě zůstal zaklesnutý v bezpečí stulíků! Připadalo mi, že jsem mohl v broďákách pomalu bydlet, protože hodně ryb zůstalo v bezpečí stulíků, takže jsme museli pro ryby do vody.

Hupky zase do vody a již jsem se brodil pro zdolávaného mazlíka. Jirka držel prut v akci a já se pomalu blížil na místo, kde ryba stála. Přizvedl jsem vlasec přes stulíky a ryba se osvobodila a s velkým vírem zase byla na volné vodě. Čekal jsem tedy v řece, jestli se ryba v boji zase vrátí na jiné místo v bezpečí stulíků a tak se i stalo. Probrodil jsem se tedy k rybě a tu již v tuto chvíli dostal do podběráku. Byl jsem velice překvapen, s čím jsem se vracel na břeh a Jirkovi povídal, že má pěkného pašáka.

Poduška připravená a Jirka se sklonil k vodě a vzal si ode mne podběrák, ve kterém si myslíme, že na tuto vodu to je opravdu pan KAPR. Proběhlo vážení a měření. Kapr měl krásných 10,7 kilogramů a 81 centimetrů. Následovalo pár fotek a kapra jsme vrátili zpět do vody. Byli jsme velice překvapeni, co se na této malé říčce skrývá za ryby a teď už víme, že jsme i o větší přišli. Vyhráli nad námi s pomocí svých oblíbených stulíků a kořenových vázek v řece.

Výprava to byla opravdu náročná, protože jsem v broďákách strávil za tuto výpravu snad nejdéle času, než za celou dobu co chytám ryby. Je pravdou, že bez nich bychom spoustu ryb ani nezdolali. S výsledkem jsme byli opravdu spokojeni. Pelety zde zafungovaly perfektním způsobem a pak nás i velice potěšily informace od kamaráda Petra, který zde na toto krmení ulovil další krásné kapry. Nikdo z nás nevěřil, že tu tak velcí kapři jsou. Určitě bychom se sem zase rádi vrátili, ale vzhledem k množství stulíků buď brzy zjara, anebo zase až na podzim.

Když se u vody hodně daří

Další výprava. Jak je u mě zvykem, na místo jsem dorazil druhý den ráno a to pouze na 12 hodin. Místo bylo z předchozího dne připravené, tyčová bójka precizně umístěná, její okolí zakrmeno a upřímně vypadala dost nervózně z toho, jak do ní neustále kapři naráželi. Směrem k bójce už mířilo 6 prutů, a tak jsem se rozhodl si o pár metrů odsednout.

Pruty jsem naházel zhruba na úroveň bójky, ale asi o 50 metrů stranou. Přestože byla výprava předem dlouho plánována, zaskočila mě a samozřejmě jsem nebyl dostatečně připraven. Nenechal jsem se rozhodit a během chvilky na zvolené místo z kobry svištěla všehochuť OceanFresh kuliček (maso i sladké), která mi zbyla z předchozích výprav. U bójky bylo zakrmeno peletami a i na pelety kluci chytali. Já krmil boiliesem, a tak jsem se rozhodl i na boilies chytat.

První záběr jsem měl přibližně po 2 hodinách a o rybu jsem přišel. To už Pavel i Jarda měli nafocenu celou řadu pěkných kaprů do 10 kilogramů. Po chvilce přišly další dva záběry, ale znovu jsem o ryby přišel. S pocitem, že ráno nastřílené kuličky už začaly pracovat, jsem upravil montáže, znovu nahodil a dokrmil dalším boilies mixem. Když jsem viděl, s jakým nadšením kluci jen o pár metrů vedle nastražují pelety zalité tekutou potravou, netrpělivě přešlapují u stojanů a očekávají další mohutnou jízdu, zoufale promáčený podběrák, který byl bez šance na uschnutí, a podložku, ve které se neustále mrskal nějaký pěkný ploutvonožec, jen jsem tiše záviděl.

Během toho tichého závidění se konečně roztočila cívka mého navijáku. To, co následovalo během zdolávání, bylo snad i za hranící všech rybářských snů. Ještě než stihl Jarda rybu podebrat, tak se i jeho hlásič dovolával pozornosti. Zdolával jsem já a zdolával i Jarda. Podběráku se tedy chopil Pavel. Než stihl podběrák zvednout ze země, začal upalovat můj druhý prut. Už tento moment musel pro okolní rybáře působit jako velmi zábavná groteska. Vítězně se na sebe usmíváme a zdoláváme své soupeře.

Tím naše představení ale neskončilo. Chvilku na to musel Pavel zvednout i můj poslední prut. Pavel zoufale s rukama nad hlavou, jako islámský bojovník zírající na hořící ropnou rafinérii, držel v každé ruce jeden prut a čekal, co bude. Při pohledu na něj a na samém vrcholu rybářského štěstí jsem zapomněl na zdolávání kapra, kterého jsem měl na svém prutu. Rychle jsem se otřepal a navedl ho do podběráku. Kapra i s podběrákem jsem předal Jardovi, který se už blížil k poslední fázi zdolávání, a s hysterickým smíchem jsem rychle přispěchal Pavlovi na pomoc.

Mezitím Jarda vyháčkoval kapra, kterému do 80 centimetrů určitě moc nechybělo. Svou další rybu se mi podařilo navést do podběráku, kde byl již ubytovaný jeden krasavec z předchozího zdolávání. Dva kapři v podběráku, třetí menší už vrácen vodě, ale co Pavel? Během pár minut jsme v rukách drželi nádherného 135 centimetrů dlouhého jesetera. Pomyšlení na to, že se na mé pruty podařilo téměř v jeden okamžik zdolat 2 kapry +10 kilogramů a jednoho nádherného jesetera mi dovolilo odhodit zábrany a jít se s parádními úlovky fotografovat přímo do vody.

Odpoledne se neslo v podobném duchu. Záběrů, kdy už nebyl nikdo, kdo by prut mohl zvednout, bylo ještě několik. A záběrů, kdy jsme všichni tři zdolávali rybu v jeden moment, bylo nespočet. Svatý Petr stál při nás a pro jednou nám dovolil takzvaně strhnout vodu ostatním rybářům. Jednoznačně jsem prožil den, kdy u sebe musel tým KAPRPRO stát jako jeden muž. Jako jednotlivci bychom tam totiž stáli a drželi pruty ještě dnes!

Petrův zdar

Děkujeme za přispění firmě Kaprpro s.r.o.

Za tým KAPRPRO Jarda R., Jarda Š., Jirka G. a Pavel K.