Bobr evropský se po více než století vrátil na Šumavu, kde jeho populace nyní čítá až 800 jedinců. Jejich hráze v povodí Křemelné zadržují přes 12 000 m³ vody, čímž významně ovlivňují místní ekosystém. Co to může znamenat pro rybáře?
Bobr byl na Šumavě původně hojný, avšak intenzivní lov kvůli jeho cenné kožešině tu v 19. století vedl k jeho vyhubení. Monitoring v poslední době potvrdil až 800 kusů!
Současný stav populace
Po dlouhé absenci byl první bobr zaznamenán v roce 2005 na říčce Řezná u Železné Rudy a další jedinec na Žďáreckém jezírku u Strážného. O rok později vzniklo další bobří teritorium v meandrech Vltavy u obce Pěkná.
Monitoring v roce 2015 potvrdil existenci 43 bobřích teritorií s odhadovanou populací kolem 200 jedinců. Od té doby došlo k rychlému šíření bobrů po celé Šumavě.
V roce 2019 bylo zaznamenáno 95 teritorií, v roce 2021 pak 146 a v roce 2023 již 150 teritorií. V jednom teritoriu žije průměrně pět bobrů, což vede k odhadu současné populace na zmíněných 700 až 800 jedinců.
Dopad na rybářství
Pro rybáře představuje přítomnost bobrů na Šumavě zajímavý fenomén. Bobří hráze mohou ovlivnit charakter toků, vytvářet nové tůně a měnit proudění vody, což může mít vliv na rybí populace.
Tyto změny mohou být pro některé druhy ryb přínosné, zatímco pro rybáře mohou představovat výzvu, tak jako tomu bylo v minulosti v Královéhradeckém kraji.
Tito chránění hlodavci se v okolí Chlumce nad Cidlinou přemnožili a právě chlumeckým rybářům bobři způsobili v minulosti velké potíže.
Bobr tam kompletně ucpal výpusť rybníku a schylovalo se tak k velkému neštěstí, tedy k protržení hráze. Když rybáři zjistili, že hrozí protrhnutí, začali jednat a ucpanou výpusť okamžitě vyčistili. Bobr ji však za jediný večer opětovně ucpal.
Tato situace se opakovala ještě několikrát, a tak rybáři museli přispěchat s radikálnějším řešením. Protože rybníky patří do zóny B, kde není ani s povolením možný plošný odlov tohoto živočicha, museli požádat o výjimku, aby mohli proti bobrovi jednat.
Ekologický význam bobřích hrází
Bobři jsou známí právě svou schopností stavět hráze na řekách a potocích, čímž vytvářejí tůně a mokřady, které zadržují vodu v krajině. V povodí řeky Křemelné bylo identifikováno 89 bobřích hrází, které zadržují více než 12 000 m³ vody.
Zajímavostí je, že jedna z největších hrází zadržuje více než 3 000 m³ vody, což představuje čtvrtinu celkového objemu zadržené vody v této oblasti.
Příroda se postará
Přirozeným predátorem bobra je vlk, jehož populace se na Šumavě v posledních letech také obnovuje. Analýzy vlčího trusu ukázaly, že bobři tvoří část jejich potravy, což naznačuje, že vlci mohou pomáhat regulovat bobří populace a předcházet jejich přemnožení.
Zdroj: ČTK, foto: InRybar.cz