V zimním období, kdy teploty vody výrazně klesají, se chování ryb mění. Některé oblíbené úseky řek, které během dne produkují úlovky jak na běžícím pásu, mohou být v noci bez jediné rybičky. Co způsobuje tuto (ne)předvídatelnou migraci ryb a kam ryby „mizí”?
Mnoho rybích druhů migruje na denní bázi. S příchodem soumraku se často přesouvají proti proudu, aby hledaly potravu v oblastech bohatých na bezobratlé živočichy, například pod mělkými peřejemi, kde dno ukrývá množství larev chrostíků a dalších. Naopak během dne se stahují do bezpečnějších míst, jako jsou úkryty pod převislými větvemi nebo klidné tůně, kde jsou chráněni před predátory. Kde ryby hledat v zimě?
Migrace: odměna versus riziko
Ve větších řekách ryby mohou cestovat i několik stovek metrů. Na menších tocích to většinou bývá jen pár metrů. Co je fascinující je, že ryby jsou schopné se vrátit přesně na stejná místa, což dokládá jejich detailní „neuronová mapa“ prostředí.
Ryby se liší v míře své pohyblivosti. Zhruba třetina populace zůstává ve svém domovském teritoriu, kde je pro ně minimální riziko, ale méně příležitostí.
Další třetina se pohybuje v širším okruhu, zatímco poslední skupina ryb jsou skuteční „cestovatelé“. Ti se mohou vydávat na dlouhé vzdálenosti a čelit vyšším rizikům, ale také získat přístup k bohatším zdrojům potravy nebo uniknout lokálním katastrofám, jako jsou povodně nebo otrava vody.
Jak se ryby chovají v zimě?
V chladném období rybám výrazně klesá metabolismus, což je činí méně aktivními a méně hladovými. Často se stahují do klidných částí toku, například za překážky, do tůní nebo k břehům s pomalejším proudem. Mnoho druhů také přechází na „noční režim”, aby se vyhnuly predátorům, jako jsou volavky nebo vydry.
Jakmile si ryby zvyknou na chlad, jejich pohyb a chutě se vrátí k normálu. Přesto zůstávají opatrnější, což může rybářům značně ztížit lov.
Migrace a překážky
Přirozené překážky, jako jsou peřeje, mohou za nízkého stavu vody omezit rybí pohyb. Lidské stavby, jako jsou jezy nebo hráze, však představují daleko větší problém. Tyto bariéry často znemožňují rybám dosáhnout míst vhodných ke tření. Radiolokační studie ukazují, že i menší jezy dokáží zastavit migraci i tak silných ryb, jako jsou parmy. Pouze při povodních mohou ryby tyto překážky překonat.
Tření v horních částech toku dává rybám zásadní výhodu. Jejich potěr má více času na přirozené rozptýlení do vhodných prostředí. Dospělé ryby se následně vrací dolů po proudu, což mladým rybkám poskytuje méně konkurence a lepší šance na přežití.
Zdroj: Angling Times
