Česko v posledních dnech zasáhly ničivé povodně, které způsobily škody na majetku, a také proměnily některé naše vodní toky k nepoznání. Jak ale tyto dramatické události ovlivňují život pod hladinou?
Mají povodně pro ryby fatální následky, nebo je naopak mohou využít ve svůj prospěch? Málokdo má při tom lítostivém pohledu na zkázu vodního živlu pomyšlení na to, jak asi tuto přírodní katastrofu zvládly ryby.
Odborník Pavel Vrána vysvětluje: jak se ryby chovají při povodních?
Stržené domy, chybějící silnice a všude okolo slovy nepopsatelná hrůza – i takové jsou obrázky v paměti mnohých. Až v tu chvíli si člověk uvědomí, jakou má voda nepředstavitelnou sílu. Jako rybáře mě ale hned napadá: je vůbec možné, že v řece po této tragédii zůstaly nějaké ryby?
O tom, jak ryby zvládají povodně, a jaký dopad může mít tato přírodní událost na jejich populaci, nám v rozhovoru exkluzivně pro InRybar.cz odpovídal ten nejpovolanější – ichtyolog Českého rybářského svazu Pavel Vrána.
Pane Vráno, jak povodně ovlivňují chování ryb?
Ryby jsou vybaveny řadou receptorů, které je varují před blížící se povodní. Proto o ní zpravidla vědí daleko dříve, než lidé na břehu a dovedou na ni patřičně reagovat.
Některé druhy ryb reagují na blížící se povodeň zvýšeným příjmem potravy, aby měly vyšší šanci přečkat přicházející energeticky náročné období, nebo čas, kdy nebudou schopny aktivně lovit potravu.
Jiné druhy s pokročilými receptory naopak využívají vyplavení žížal, splavení hmyzu a zvýšené koncentrace rybek v pobřežních partiích na počátku povodně k vydatnému doplnění svého pravidelného jídelníčku.
Kam se ryby při tak velké vodě mohou ukrýt?
Část řeky, kde žijí, znají ryby doslova od narození, takže vědí, kam se ukrývat. V době povodně se schovají do míst s proudovými stíny za velkými balvany, ostrovy, na soutocích řek a přítoků, v zaplavených porostech a podobně.
U některých druhů jsou schopnosti přežít povodně předávány – hejno je vedeno nejzkušenější rybou do bezpečí. Povodně dočasně snižují teritorialitu ryb, které by se jindy v takové hustotě vedle sebe nesnesly. Jsou dokonce druhy ryb, které mají na povodně vázanou třecí migraci.
O jakých rybách je teď řeč?
Například v létech, kdy jsou větší povodně, natahuje do řek více lososů. Jak prokázaly nedávné průzkumy, některé druhy ryb (např. vranky) přímo čekají právě na povodně, aby vyrazily proti proudu za třením, neboť právě během povodní mají možnost při březích překonat za normálních průtoků nepřekonatelné překážky (viz. studie Mgr. Kubína).
Existují druhy ryb, které povodně zvládají lépe než jiné?
Ano. Existují ryby proudomilné (reofilní), které jsou celý život zvyklé žít v proudící vodě. Mají výrazně hydrodynamický, proudnicovitý tvar těla, velkou plochu ploutví, trénované svaly. Takové druhy samozřejmě lépe vzdorují vyšším průtokům obecně – jak krátkodobě, tak dlouhodobě.
Jaký vliv mají povodně na rozmnožování ryb v záplavových oblastech?
Jestliže není tok výrazně ovlivněn lidskou činností, pak zpravidla jen pozitivně. Právě povodně svojí zvýšenou unášecí silou posunují a drtí balvany v horských oblastech, omílají je a ohlazují, postupně je mění v říční štěrk a unáší stále níže, až je nakonec jako jemnozrnný substrát – písek posouvají dolními úseky řek směrem k jejich ústí.
Štěrk i písek určité zrnitosti jsou nezbytným předpokladem úspěšného výtěru na tyto substráty vázaných druhů ryb tzv. litofilní (pstruh) a psamofilní druhy (mřenka).
Povodně zásobují toky štěrkem a deponují ho na příhodných místech. V níže položených oblastech provází jarní povodně zaplavování břehových porostů, které pak slouží jako přímý výtěrový substrát, jiné druhy ryb jsou přímo vázány na změny teplot související s povodněmi.
Povodně umožňují komunikaci mezi hlavním tokem a přilehlými tůněmi, přispívají tak k výměně genů a tím zlepšují genetickou strukturu populací ryb.
Jaké dlouhodobé ekologické důsledky mohou povodně mít na rybí populace?
Ryby měly desítky až stovky miliónů let na to, aby se naučily žít s fenoménem povodní. Dosud žádná povodeň na světě ryby nevyhubila. Nicméně, právě proto jsou ryby vybaveny vysokou plodností, i s tímto si hravě poradí.
Je pravdou, že při každé povodni část ryb zahyne, ať již v důsledku zranění, vyčerpání, uvíznutí na březích ve vysychajících tůních apod. I to je součástí přírody a jejich zákonitostí, ze smrti jedněch (ryby) mají život jiní (racci, volavky, čápi, vydry, norci, tchoři, lišky a spousta jiných).
Co je tedy hlavním rizikem při povodních?
Hlavním rizikem pro ryby jsou při povodních paradoxně lidské stavby (například jezy), které jim mnohdy brání vrátit se do míst, která považují za svůj domov (a který si hájí před konkurencí).
Na zdravě fungujícím toku se povodně podílejí na modelování břehů, tůní a peřejí a podílí se na zvyšování diverzity prostředí. Čistí zanesené tůně, přináší do nich novou obsádku, vytvářejí tůně zcela nové, odřezávají stará říční ramena a tvoří nová, připravují nové třecí plochy. Jinými slovy, povodně nelze vnímat jen jako fenomén smrtící, ale i životodárný a obnovující.
Ilustrační foto: InRybar.cz
