Mořská ryba, která se pohodlně zabydlela v Moravě nebo v Labi přicestovala jako „černý pasažér“ z Černého moře. Pro naše původní ryby navíc představuje hrozbu. Co o této podivné rybě víme?
Hlaváč černoústý, známý také jako hlaváč černotlamý, pochází především z oblasti Černého a Azovského moře, kde obvykle obývá ústí řek. Tento drobný vetřelec, který dorůstá do délky přibližně 20 centimetrů, se postupně rozšiřuje i do českých vod.
Mořská ryba, co přežije i ve sladké vodě
Pro české rybáře není hlaváč příliš atraktivní kvůli své malé velikosti, navíc představuje konkurenci pro místní druhy ryb jak v potravě, tak v prostoru. Dalším problémem je, že krade nástrahy určené pro jiné ryby.
„Na našem území byl hlaváč černoústý poprvé zaznamenán v roce 2008 na Moravě. V roce 2015 se již objevil v na Labi Hřensku,“ říká ichtyolog ČRS Pavel Vrána. Tento nepůvodní druh si zdejší prostředí velmi oblíbil, především kamenné břehy, kde žije a klade jikry.
„Hrozně mu vyhovuje, že jsme tady vzhledem k regulaci Labe a lodní dopravě vysypali břehy pevným kamenným záhozem. To on miluje a klade tam snůšky jiker,“ vysvětluje Pavel Vrána. Díky schopnosti přežívat v brakických, tedy sladkoslaných vodách a vysoké přizpůsobivosti novým podmínkám, se hlaváč černoústý šíří po celém světě, včetně Severní Ameriky.
„V zahraničí jsou lidé zvyklí jej pojídat, u nás máme ale větší ryby, a proto nás zde spíše rozčiluje,“ říká Vrána o rybě, která se sem dostala velmi zajímavým způsobem.
Ryba se zvukovými schopnostmi
Rychlé šíření hlaváče černoústého značně usnadňuje lodní doprava. Lodě, které nabírají vodu na cestu, pokud nevezou žádný náklad, mohou s sebou přenést i jikry tohoto vetřelce. „Z přístavu z Hamburgu se pak dostal až k nám,“ objasňuje cestu nezvaného přistěhovalce Vrána.
„Hlaváč využívá své břišní ploutve jako jakýsi přísavný terč, kterým se přisaje nejen na kámen, ale třeba i na loď, kde se přichytí a cestuje tak jako „černý pasažér“, navíc stejně tak může kamkoliv nalepit i svoje jikry,“ objasňuje ichtyolog Vrána.
Jednou z jeho zajímavých vlastností je schopnost vydávat zvuky. Když sameček hlídá nakladené jikry, vydává specifický „mručivý“ zvuk, kterým odhání potenciální nepřátele. Tento jev činí hlaváče černoústého ještě zajímavějším, ačkoli jeho přítomnost v českých vodách přináší spíše problémy než užitek.
Zdroj: ČRS, ilustrační foto: InRybar.cz
Hlaváč je moc chutný, šup s nimi na pánev.
Některé druhy jsme zavlekli úmyslně jako třeba kapra nebo sivena. Jiné druhy přicházejí, stejně jako v minulosti, vlivem změny podnebí a nebo jsou zavlečeny lidskou činností neúmyslně.
Kapr je česká ryba. Tu sem nikdo nemusel zavléc.
Kapra přivezli mniši někdy ve 13. století. Vyskytoval se původně v deltách řek Černého a Kaspického moře. Není to původně Česká ryba
Jedině Třeboňský kapr je český, nebo přesněji jihočeský .
Kapr je naše ryba. Račte si pozorně přečíst o čem se píše. Mniši po celé Evropě zavedli jen velkochovy. Kapři jsou známí už 8 tisíc let a celou dobu se někde více někde méně chovali. U nás tehdy žili pouze na dolních tocích řek na Moravě. Mniši velkochovy rozšířili tak maximálně z Moravy do Čech. Možná něměcka, Polska, Slovenksa, prostě po Evropě. Ale kapři žili všudemožně. nedá se přesně odhadnout kde žili a kam byli v evropě přivezeni. Kapr obecný se dlouhodobě vyskytuje v řekách a jezerech úmoří Černého moře, Kaspického moře a Aralského jezera. Ale kapr je v ČR původním druhem pouze v dolních tocích řek na Moravě. https://cs.wikipedia.org/wiki/Kapr_obecn%C3%BD
Znám další nepúvodní druh který je pro naše reviry daleko škodlivější než nějaký hlaváč.Uhodnete?