Radují se rybáři i z malých ryb? Honba za giganty připomíná touhu po lajcích

Když se rybář pohybuje po rybářském internetu, tak to vypadá, že v našich revírech žijí jen obrovské ryby. Začínající rybář by tak mohl nabýt dojmu, že pokud nechytí velkou rybu, pak „není rybářem“.

Občas jsem se s tím už setkal: mladý rybář mi napsal, že jsem chytil krásného kapra, amura, úhoře nebo jiného dravce. A častokrát je v takovém textu zmínka o tom, že by chtěl taky chytit větší rybu. Na jednu stranu chápu, že větší úlovek je něčím specifický, ale proč tak „tlačit na pilu“? Rybaření není jenom o giga úlovcích…

Nejkrásnější kapr sezóny byl prďola

Sedím na břehu oblíbeného revíru, kam v letošní sezóně z nějakého důvodu chodím nejčastěji. V této lokalitě je nádherně čistá voda, a také parádní ryby. Ty bývají díky vynikající úživnosti revíru v perfektní kondici, kdy jsou například luxusně zbarvené.

Už několikrát jsem tady třeba chytil barevného lysce, který byl sytě zbarvený jako „podzimní les“. Takové ryby miluji, a je mi docela jedno, jestli měří 40 centimetrů nebo metr. Pro mě osobně je na rybách zajímavější to, jakou má stavbu těla, rozložení šupin, anebo právě ono zmíněné zbarvení.

Mám nahozeno jen pár metrů od břehu. Ze zkušenosti totiž vím, že kapříci plavou kousek pod nohama, kde v blízkosti převislých stromů hledají cosi dobrého k snědku. Osobně jim teď nabízím několik zrníček kukuřice, které jsou „vyskládané“ za sebou pod háčkem.

VIDEO: Jak chytit krásného kapra na kukuřici? Podívejte se na video

Ťuk! Ťuk! Zdá se, že něco našlo mou nástrahu. Rázem číhátko vystřelí pod prut. Bzzzz! Brzda bzučí jako včelí roj. Sekám! Je tam! V krátkém prutu cítím krásný tah ryby. Špička je parádně ohnutá, tohle bude super souboj. Přesto už hned ze začátku vím, že tohle nebude ta největší ryba.

Ale to mi vůbec nevadí! Po chvíli se mi totiž pod nohama zjeví neuvěřitelně nádherný kapřík. Kromě toho, že je parádně zbarvený, tak má velmi zajímavě „rozsypané“ šupiny po těle. Takového jsem letos ještě nechytil. Opatrně pod kapříka dám podběrák, do kterého rybu pomalu navedu. Mám ho!

Na mokré podložce si můžu konečně prohlédnout, jakou krásnou rybu se mi povedlo přelstít. Tohle je rybka, ze které se opravdu tají dech. Zajímavě rozmístěné šupiny po jeho těle vytváří „efekt nedokonalé krásy“. Taková ryba je určitě speciální. A přitom není rekordní!

I když tento kapřík nebyl tím největším v letošním roce, s pevnou rozhodností řeknu, že byl pro mě tím nejcennějším. A to právě díky jeho neobvyklému vzhledu. Rybařina totiž opravdu není jenom o tom, abychom se honili za kilogramy. Ta krása je na každé rybě…

Nemáš nejdražší vybavení? To přece nevadí!

Ještě se vrátím k těm začínajícím rybářům, kteří třeba hledají informace u zkušenějších kolegů. Už jsem se taky setkal s tím, že začínajícímu rybářovi bylo „vysvětleno“, že musí mít na ryby dražší naviják, prut nebo třeba elektronické hlásiče.

Pro pořádek: není to zapotřebí! I s levným vybavením na ryby si chytání kaprů, amurů a dalších ryb naprosto užijete. Bacha! Netvrdím, že rybář si má pořizovat nekvalitní vybavení, ovšem ani ty nejvyšší ceny nezaručují tu nejlepší kvalitu.

Chci tím říct (hlavně mladým klukům): pokud se někdy setkáte s narážkami na „neznačkové vybavení“, nenechte se tím otrávit. Osobně taky používám obyčejný naviják, prut a bižuterii. Zase: dbám na kvalitu, ale určitě neutrácím za nesmysly. Třeba nevlastním elektronické hlásiče, které z mého pohledu kazí atmosféru u vody.

To samé platí o nástrahách: pokud opravdu s rybařením třeba začínáte, tak pěknou rybu můžete chytit i na obyčejnou kukuřici. Ano, tato nástraha není selektivní, ovšem to neznamená, že na ní nemůžete dostat krásného kapra nebo amura. Tak to rozhodně není!

Důležité je být hlavně u vody. Sedět na břehu oblíbeného revíru a užívat si ten klid, ticho a pohodu. A pokud přijde záběr, pak je to jen příjemný „bonus“. Jasně, všichni chceme chytat, všichni se chceme u vody bavit. Ovšem k tomu nám napomůže především „zdravý rybářský rozum“, a klidně právě i levnější vybavení.

I k malým rybám se musíme chovat zodpovědně

Snad se mnou budete souhlasit, že velké ryby vyrostou z těch malých. Prostě: kdyby nebylo malých ryb, není ani těch velkých. Proto mě občas zaráží, jak se někteří rybáři chovají k menším rybám. Jako by byly „méněcenné“. Takže scény, kdy se ulovený menší kapřík válí na suchém břehu, nejsou úplně výjimkou.

Proto mi dovolte zopakovat: i menší ulovené ryby prosím pokládejte pouze na mokrý a měkký podklad. Ideální je použít podložku pod ryby, pokud ji nevlastníte, pak je možné ryby položit v podběráku na mokrou trávu nebo listí.

Že je to „moderní blbost“? Není! Rybář se totiž musí pokusit co nejméně poškodit sliz na povrchu těla ryby, který ji chrání před všemožnými nemocemi a parazity. Pokud tedy rybář bude neopatrný, může to vést až k smrti ryby. Takže polkněte ego, a chovejte se prosím jako rybáři. Díky!

Začínáš? Není třeba se hned honit za rekordy

Abychom se pochopili: nechci do rybaření nikomu kecat. Pokud někoho baví chytat ty největší ryby (a takových rybářů není málo), tak je to OK. Přece jen, každý si v rybařině musí najít „to svoje“. Někoho baví chytat giganty, někomu stačí sedět u vody a koukat po okolí.

Tenhle článek jsem chtěl věnovat hlavně začínajícím rybářům, kteří bývají pod tlakem trendů. Prostě občas nerozumím, proč má někdo stojan s pípáky, a na něm položené klasické pruty na „násaďáky“. Člověk, který už nějaký rok u vody byl, prostě pozná začátečníka…

Proto říkám: v rybařině není nutné se (ihned ze začátku) honit za největšími rybami. Najděte si i na menších rybách jejich krásy, díky kterým stojí za to chodit k vodě. Protože i malá ryba je RYBA, která vám může rozzářit den. Jako mně tehda ten malý krasavec…

Je pravda, že rybářský internet je plný nádherných ryb. Ovšem ono to není někdy tak, jak to vypadá. Ostatně, bavíme se o sociálních sítích – tam ten svět funguje trošičku jinak. A ne vždy je to takové, jak to vypadá… 

Text a foto: Viktor Krus (InRybar.cz)