V článku si přečtete
Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je rájem (nejen) pro české rybáře. Právě tato prestižní instituce chová celou řadu unikátních rybích druhů. Třeba vyzy.
Asi není rybáře, který by neznal vyzu. Jedná se o největší sladkovodní rybu, o které se v rybářských kruzích vypráví neuvěřitelné legendy. Není divu! V rybářských zápisech se člověk častokrát dočte, že tyto ryby dorůstají obrovských rozměrů. A právě tento majestátní druh chovají také čeští odborníci z Fakulty rybářství a ochrany vod JU.
Vědci uchovávají unikátní genetický materiál
Vyzy velké jsou ikonickým symbolem evropské rybářské historie. A to i přesto, že kvůli výrazným zásahům do životního prostředí a obrovské poptávce po jejich jikrách a kůži došlo k výraznému poklesu těchto ryb. Takže dnešní rybáři se s vyzou ve volné přírodě tak často nesetkají.
Možná se ale jednou bude blýskat na lepší časy. Zcela unikátní genetický materiál totiž uchovávají čeští vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod JU. Ti v Genetické rybářském centru VÚRH FROV JU ve Vodňanech chovají 11 vyz, kdy některé z nich mají ohromné rozměry.
Těchto unikátních 11 ryb odborníci z Fakulty rybářství a ochrany vod JU získali nákupem v roce 1996 z firmy Rybářství Hluboká CZ s.r.o. Rybochovný podnik tehdy dovezl tyto ryby z Ruska. A rybám odborná péče ve Vodňanech očividně svědčí.
„Naše nejtěžší vyza ve vodňanském areálu váží 87 kilogramů. Zbývající ryby pak mají od 50 do 80 kilo,“ řekl magazínu InRybar.cz vedoucí centra David Gela. To, že se vyzy na jihu Čech mají jako v bavlnce, ukazují i fotografie z nedávného vážení.
Když se váží giganti
Před několika týdny totiž čeští odborníci provedli vážení 11 velkých vyz. Proč se to dělá? „Jedná se o jakousi inventuru našeho chovu. Při výlovu zjišťujeme třeba přírůstky u ryb. V tom nám pomáhají speciální čipy, s pomocí kterých získáváme důležitá data,“ vysvětluje vědec z Fakulty rybářství a ochrany vod JU. Tyto čipy mají vyzy aplikované ve hřbetech.
A právě oněch 11 zmíněných ryb se zasloužilo o vytvoření mladší populace. Od roku 2007 čeští vědci chovají „druhou generaci“ vyz. „Mladších ryb z roku 2007 chováme okolo 130 kusů. Tyto vyzy mají od 25 do 50 kilogramů,“ popisuje Gela.
Vyzy velké jsou opravdu fascinujícími tvory v rybí říši. Na tomto rybím druhu je dechberoucí ten fakt, že tato skupina ryb existuje v říši přírody více než 200 miliónů let, ovšem za tu dobu se podoba ryby nikterak dramaticky nezměnila. Tento druh tak třeba pamatuje existenci majestátních dinosaurů.
Obrovské ryby jsou pro rybáře velmi atraktivní nejen díky rozměrům, ale také právě pro jejich naprosto atypický vzhled. Co je pro vyzu dále charakteristické? Obrovská žravost! „Tyto ryby jsou neuvěřitelní žrouti, kteří dokážou spotřebovat velké množství krmení,“ prozrazuje David Gela.
Zajímavosti o vyzách, které možná nevíte
Vyzy jsou fascinující ryby nejen pro jejich mohutnost, ale také proto, že se jedná vzhledově o unikátní rybí druh. Není proto divu, že právě vyzy jsou i v dnešní době vyhledávaným rybářským cílem. V Česku se rybáři mohou s touto rybou setkat na soukromých lokalitách, na kterých je možné za úplatu rybařit.
Ten rybář, který bude mít tu čest se s vyzou setkat, by měl vědět několik zajímavostí. Tou první je, že vyzy jsou dlouhověké ryby. Co si pod tím představit? Vyzy rostou opravdu velmi pomalu, a proto ty nejstarší exempláře jsou i 100 let staré, některé dokonce i více.
Když se rybáři baví o vyzách, tak se debata vždycky stočí k jejich mohutným rozměrům. A ano, odborné materiály hovoří o tom, že vyzy mohou dorůstat délky přes 8 metrů a váhy přes 1 000 kilogramů. Ta nejtěžší vyza pak vážila úctyhodných 1 571 kilogramů.
Vyzy se často označují jako největší sladkovodní ryby v říši přírody. Ovšem tohle je zavádějící, protože tihle rybí giganti pobývají především v brakické vodě, která je „směsí“ sladké a slané vody. Takže nejde o stoprocentně sladkovodní rybu. Do evropských řek se pak vyza vydává rozmnožovat.
Vyzy se v minulosti mohly přirozeně vyskytovat i v Česku. Jak je to možné? Jednoduše: obrovské ryby byly schopné se přes Dunaj dostat řekou Moravou až k Lanžhotu. Ovšem tuhle majestátní migraci obrovských ryb zastavila významná překážka na Dunaji – přehrada Železná vrata v Rumunsku.
Budou v Evropě zase velké vyzy?
Výše v textu jsme nakousli, že se vyzy v Evropě možná dočkají lepší budoucnosti. Vídeňská univerzita BOKU totiž chce v rámci projektu LIFE Boat4Sturgeon do roku 2029 vypustit do Dunaje až 1,6 miliónů jeseterovitých ryb. A mezi tímto obrovským množstvím ryb budou i vyzy, dále pak ještě jeseteři ruští, hvězdnatí a malí.
VIDEO: Jak vypadá navrácení jeseterovitých ryb do evropských řek?
Jeseterovitým rybám, kam řadíme i vyzu, pak musí člověk v aktuálních podmínkách pomoci. Populace ve volných vodách se totiž dostaly na takovou úroveň, kdy ryby už nejsou schopné přirozeného rozmnožování. „Extrémně malé populace již ztratily schopnost obnovy a potřebují systematickou podporu,“ uvedla v minulosti Zahraniční kancelář města Vídeň, která o projektu informovala.
Zásadním místem celého projektu bude Dunajský ostrov ve Vídni, kde bude přestavěná nákladní loď, ze které se stane rybí líheň. Vypuštěné ryby pak budou odborníci pečlivě monitorovat. Na projektu, který se pokusí posílit (nejen) populaci vyz v evropském veletoku, budou pracovat odborníci z Rakouska, Maďarska, Slovinska, Rumunska, Bulharska a Ukrajiny.
Tento projekt získal nemalou finanční podporu, která činí 11,8 miliónů EUR, což je v přepočtu podle aktuálního kurzu zhruba 277 miliónů korun. Tento významný rozpočet ze dvou třetin pokryjí evropské peníze z programu LIFE, se zbylou částkou pak pomohou jednotliví partneři.
Zdroj a foto: Fakulta rybářství a ochrany vod JU
