Rada ČRS už dříve informovala o tom, že počítá se snížením příjmů z celosvazové redistribuce. Rybáři ale uklidňují, že nepůjde o nijak výrazný propad. Vzniklá situace tak neohrozí zarybňování revírů.
Ilustrační foto: InRybar.cz
Český rybářský svaz už na zářijovém zasedání Rady ČRS informoval, že počítá se snížením příjmů z celosvazové redistribuce. „Podle odhadu dojde oproti předcházejícímu roku za rok 2022 k mírnému poklesu příjmů z celosvazové redistribuce,“ uvedli rybáři. Může to nějak ohrozit nákup nových rybích násad?
Proč se počítá s poklesem?
Rybáři z nastalé situace nepanikaří, protože podle nich se dalo s tímto „trendem“ počítat. Podle rybářů je třeba se vrátit o pár let zpátky. Právě v tu dobu celý svět ochromila koronavirová pandemie, která „vyhnala“ lidi k vodě. Zájem o rybaření v tu dobu byl velmi vysoký! Ten ale poklesl…
„Nejedná se o žádný výrazný pokles, naopak je to vývoj, který se dal předpokládat. Pokud bychom se podívali na jednotlivé roky detailněji, tak v letech 2020 a 2021 byl trend opačný a oproti předchozím rokům příjmy z redistribuce narůstaly,“ řekl magazínu InRybar.cz mluvčí ČRS Lukáš Mareš.
„Popsaný vývoj lze přisoudit situaci, která u nás panovala v souvislosti s opatřeními v rámci pandemie Covidu. V době přísných opatření se stal rybolov jednou z činností, která prakticky nebyla omezena, a rybáři tak věnovali velké množství času svému koníčku. Jak se život začal vracet k normálu, lidé se vraceli zpět do zaměstnání a mírně se od svého koníčku opět odklonili,“ doplňuje mluvčí.
Nákup násad do revírů je plně zajištěn
Některé rybáře by mohlo napadnout, že snížení příjmů z celosvazové redistribuce by se mohlo negativně podepsat na nákupu nových násad do svazových revírů. Rybáři ale uklidňují, že násady jsou plně zajištěné.
„Nákup násad pro revíry bude i nadále plně zajištěn. ČRS stále zajišťuje atraktivní zarybňování revírů, které má v péči. Povinné postupy zarybňování stanové příslušnými orgány státní správy jsou překračovány o zhruba 70 %. Z pohledu ekonomického se dostáváme na hodnotu celkového zarybnění přesahující hranici 220 milionů korun,“ říká Lukáš Mareš z ČRS.
„Ačkoli jsou celkové postupy zarybňování překračovány o 70 %, překročení plánu u kapra je pouze cca 10 %. ČRS tak dostává jednomu z hlavních úkolů, a to je zachování biodiverzity formou podpory dravců, lososovitých i reofilních ryb. Je dobré také připomenout, že zejména úlovky kapra na našich revírech mají více než třetinový podíl na celkové spotřebě sladkovodních ryb v České republice,“ dodává tiskový mluvčí.