V článku si přečtete
Rybářský informační systém je zásadním tématem pro Český rybářský svaz. Jde o systém, který výrazně usnadní práci jak rybářským organizacím, tak také život rybářům. Jak vlastně bude RIS financovaný?
Ilustrační foto: InRybar.cz
Těch funkcionalit nabídne Rybářský informační systém celou řadu. A znova: Systém napomůže k snadnější práci jak lidem v rybářských organizacích, tak samotným rybářům, kteří budou moci vyřídit veškeré náležitosti přes internet z pohodlí doma.
Co to znamená? Rybáři si například díky RIS vyřídí povolenky nebo členské známky z domova, aniž by museli chodit na místní organizaci osobně (tahle možnost ale bude pochopitelně ponechána). To samé platí o sumarizacích povolenek.
Co Rybářský informační systém nabídne rybářům?
Každý rybář bude mít možnost si v RIS vyřídit celou řadu náležitostí. Od změny osobních údajů, po podání přihlášky do místní organizace, přes možnost přestupu z jedné místní organizace do druhé. RIS bude velmi přehledný i z toho důvodu, že bude evidovat například platby, brigády nebo kárná řízení daného rybáře.
Asi nejdůležitější informací „pro běžného rybáře“ je to, že RIS umožní nákup povolenky nebo platbu členských známek z pohodlí domova. „Pokud bude mít rybář zájem a bude mít ztotožněný přístup do systému (jeho přihlašovací údaje budou ztotožněné se záznamem člena), bude moci provést kompletní objednávku z pohodlí domova, včetně platby přes platební bránu nebo zasláním peněz na účet,“ uvedl Český rybářský svaz na webu.
A další zcela zásadní funkcí bude také to, že rybáři mnohem snadněji odevzdají sumarizaci povolenky na konci rybářské sezóny. „Pokud bude rybář preferovat odevzdání povolenky tak jako doposud, nebude to problém, s tím rozdílem, že zpracování jeho úlovků poté sám uvidí po přihlášení do systému na své kartě člena,“ vysvětluje Český rybářský svaz.
To, jaké hlavní funkce Rybářský informační systém nabídne pro rybáře, sepsal Český rybářský svaz v tomto článku.
O financování Rybářského informačního systému (RIS)
Rybářský informační systém je skutečně klíčový systém, na kterých Český rybářský svaz čeká už dlouhou dobu. A tato modernizace se stává čím dál konkrétnější, protože rybáři na zhotovení systému intenzivně pracují. Jak se ale zaplatí? Na to jsme se ptali Tomáše Kočici, který je projektovým manažerem RIS.
Jak bude „stavba“ RIS financována?
Od počátku procesu přípravy RIS v roce 2020 Republiková rada schválila model financování celého projektu RIS z rozpočtů územních svazů a hlavního spolku (Republikové rady) s tím, že podíl hlavního spolku ve výši 5 milionů korun je fixní a jednotlivé územní svazy se podílí na zbývajících nákladech dle počtu svých členů.
V minulosti se mluvilo také o dotaci. Je něco takového „na stole“?
Od snahy získat na část projektu dotaci Republiková rada jednomyslně ustoupila vzhledem k časovým podmínkám, které tuto dotaci provázely – velmi zjednodušeně řešeno, termín pro žádost o tuto dotaci, který byl vázaný na kompletní dokončení projektu RIS včetně nasazení na všechny místní organizace se ukázal být natolik krátký, že nebylo možné ho splnit bez toho, aby došlo k ušití celého systému velmi horkou jehlou, což by se mohlo negativně projevit na jeho kvalitě.
Zároveň podmínkou jakékoli dotace je proces vedení celého projektu podle pravidel Zákona o zadávání veřejných zakázek, který stanoví řadu procesů a termínů, které by ve finále celý projekt výrazně zbrzdily, prodražily a zkomplikovaly celý proces nasazení i jeho následné úpravy.
Připouští ČRS to, že v budoucnosti může část peněz zaplatit rybářská veřejnost skrze mimořádné známky?
Ačkoli tato myšlenka několikrát zazněla, v rámci červnového zasedání Republikové rady se zástupci územních svazů jednomyslně shodli na tom, že mimořádná členská známka na podzimním Sněmu Radou navrhována nebude a náklady na systém v plné výši budou hradit ze svých rozpočtů územní svazy a hlavní spolek podle původního modelu, který jsem zmínil v první otázce. Varianta mimořádné členské známky tak není na stole.
Kolik peněz celkově bude RIS stát?
Odpověď na tuto otázku není jednoduchá, protože se nejedná pouze o naprogramování systému jako takového, ale musíme do nich počítat náklady na provoz, uživatelskou podporu, datové centrum nebo migraci dat, které jsou nyní rozesety v desítkách dílčích systémů napříč pěti sty místními organizacemi i územními svazy.
Zároveň je potřeba vnímat to, že nasazením RIS dojde k odstávce všech těchto (často draze placených) systémů, a zároveň i k výrazným úsporám na straně tisku nebo poštovních služeb. Pokud porovnáme náklady na RIS s náklady na aktuálně využívané systémy a přihlédneme k výše zmíněným úsporám, jedná se o investici s poměrně krátkou návratností – při předpokládané životnosti systému 12 let (bez dalších vyšších investic) vychází, že celkově Svaz ušetří přes 10 milionů korun. A to při kvalitě služeb a servisu členské základně, který vysoce převyšuje současný stav.
S jakými výdaji ČRS počítá při provozování RIS?
Je velmi těžké předpovídat ceny za provoz systému za deset let, proto se můžeme bavit pouze o odhadu v současných cenách – z pohledu nákladů na člena ČRS je to částka, která se pohybuje řádově v desítkách haléřů za měsíc. I tyto náklady budou hrazeny z rozpočtu územních svazů, protože i na jejich straně bude největší množství úspor. Místních organizace ani členy náklady na provoz systému nezatíží.
