„Šest let práce je pryč!“ Rozhovor s rybářem, kterému vydra zmasakrovala ryby

Rybářství je řemeslem, které má v naší zemi hlubokou tradici. Jenže! Mladí rybáři, kteří by chtěli něco budovat, to nemají u nás zrovna dvakrát lehké. Důkazem je třeba případ Jana Stáši, kterému mnohaletou práci zdevastovala vydra.

Foto: Jan Stáša

Jan Stáša je mladým rybářem, který se chovu ryb věnuje od 12 let. A právě on se rozhodl pokračovat v dlouholeté tradici našich rybářských předků třeba tím, že se začal starat o jeden malý luční rybníček, který měl v „přátelském“ nájmu. Rybář, který má vystudovanou rybářskou školu ve Vodňanech, a který nyní v rybářství pracuje, si na tomto rybníčku zkoušel nejrůznější dovednosti, co se chovu ryb týče. Jenže pak přišla zima!

A Jan Stáša na začátku roku 2022 na sociální sítě napsal emotivní příspěvek, ve kterém popsal noční můru každého rybáře – na jeho rybník „zavítala“ vydra, která zdevastovala všechno živé. Sám mladý rybář přiznal, že cílem chovu ryb v tomto rybníku nebyl primárně zisk, ale chuť pracovat s rybami. Ta radost z krásné práce! Jenže motivace teď výrazně vyprchala. „K rybám chovám velkou úctu a obdiv. Ať je to malý cejn, nebo trofejní kapr,“ říká rybář Jan Stáša.  

O noční můře každého rybáře

Honzo, na začátku roku 2022 jste informoval na sociálních sítích o tom, že Vám vydra zdevastovala obsádku ve Vašem rybníku. Můžete říct, o jaké druhy ryb šlo, a o jaké množství?

Jednalo se o druhově i velikostně pestrou obsádku. Byli zde kapři (klasická forma, řádkáči i koi), líni, zlatí líni, barevné formy karasů, amuři. V podobě dravé ryby pak okouni a několik kusů black bassů (okounek pstruhový). V rybníku žily všechny ryby – od plůdku po trofejní kusy. Když si dávám všechno dohromady, tak zde mohlo být něco přes 150 až 180 kilo ryb.

Víte, zdali ryby zabila jedna vydra, anebo jich bylo více? Zpozoroval jste u vody i jiné predátory?

Je to těžké určit. Připadával, a pak zároveň tál, sníh, takže stopy nevydržely moc dlouho. Ale soudě podle velikosti stop a umístění tras si myslím, že byl na vině pouze jeden kus. Samozřejmě že se zde objevili další predátoři jako volavka, norek, anebo jen obyčejné kočky. Žádný z těchto predátorů zde nikdy nezpůsobil znatelné škody.

Uvedl jste, že jste se s rybí obsádkou „piplal“ velmi dlouhou dobu od plůdku. Máte vůbec motivaci v této krásné rybářské práci ale pokračovat?

Tyto ryby se mnou doslova vyrůstaly a učil jsem se na nich rybářského řemesla. Je to malinký rybníček, a tak jsem nikdy nehrál na kvantitu, ale na kvalitu. Měl jsem zde ryby, na které jsem byl vysloveně pyšný – byl to odraz mé dlouholeté práce. Když o to ve mžiku člověk přijde, opustí ho veškerá motivace. Šest let práce je pryč! Jako by vůbec nebyly, takže ano, motivace velice upadla.

Vydra do přírody patří, ale…

Uvažoval jste o tom, že se pokusíte o získání finanční kompenzace?

O finanční kompenzaci jsem neuvažoval. Za to složité vyřizování, dokazování, vyplňování mi to za těch – s prominutím „pár ušmudlaných“ korun – nestojí. A navíc jak jsem říkal – nikdy jsem to nedělal pro peníze, a citovou hodnotu mi peníze nevynahradí.

Situace s vydrami je v České republice pro rybáře frustrující, přesto sám jste připustil, že tohle zvíře do naší přírody patří. Ovšem! Co za současné situace dělat – střílet vydry, dodržovat navrhovaná opatření ochránců, zjednodušit odškodnění pro rybáře? Jaký na tohle máte pohled?

Každý predátor neodmyslitelně patří do přírody. To bez debat! Ale za předpokladu, že má svého přirozeného predátora, který drží zdravou populaci toho druhu. Některé ochranářské instituce se bohužel řídí heslem „čím víc, tím líp“.

Na co narážíte? 

Takzvaná „škodná zvěř“ se střílí hlava nehlava, až bych to někdy přirovnal ke zvrácené zábavě, takže nechápu, proč je nějaký rozumný odstřel u vydry takový problém. Odškodnění pro rybáře jsou v leckterých případech směšně řešené tabulkovými systémy, které neberou ohled na podmínky daného případu.

Ještě k těm ochráncům: Například web vydryonline.cz doporučuje elektrické ohradníky nebo třeba oplocení. Jaký máte názor na podobné rady, které mají zamezit škodám? Jsou řešením?

Nějaké elektrické, anebo i klasické oplocení by skutečně mohlo pomoct při problému s vydrou za dvou předpokladů. Zaprvé: Že oplocení bude velice precizně zhotovené, protože jestli ji dáte slabé místo na oplocení, tak věřte, že nebude bez povšimnutí. A zadruhé: Fungovat to může za předpokladu, že jste tak bohatý, abyste si postavil takové oplocení třeba i kolem 60 hektarového rybníka. Plot je možná zábrana, ale určitě není řešení.

Máte nějaký osobní tip na to, jak se celá situace ohledně vyder vyvine v dalších letech? Změní se podle Vás něco? 

Myslím si, že pokud se situace bude vyvíjet tímto směrem, tak vidím situaci v dalších letech poměrně černě. Vyder rok od roku přibývá a škod rapidně přibývá. Nebavím se pouze o škodách týkající se rybníkářství, ale hlavně o škodách vznikajících ve volných vodách.

Co tím myslíte?

Vydra děsivým způsobem likviduje život na vodních tocích. Především na těch vodách pstruhového rázu. Veřejnost si myslí, že se vydra živí pouze rybami, což je samozřejmě mylná informace. Vydra se živí i korýši, měkkýši a obojživelníky. Takže jeden kus je schopen zcela vybít život daného úseku potoku či říčky. Vybije druhy, které jsou na tom množstevně stokrát hůř, než je právě vydra. Je otázka, jestli kvůli své hlouposti a přehnané ochraně jednoho druhu, obětujeme dalších deset druhů.

Data z ministerstva: Náhrady se u vydry za 10 let zdvojnásobily!

Redakce InRybar.cz získala od ministerstva životního prostředí přehled finančních náhrad, které byly vyplaceny rybářům. Z dat je například patrné, že finanční náhrady u vydry rostou – za posledních 10 let více jak dvojnásobně. Významnější výdaje jsou pak u kormorána…

Přehled výše proplacených náhrad škod způsobených kormoránem velkým a vydrou říční

A jaká jsou nejčerstvější data? Ministerstvo životního prostředí pro InRybar.cz uvedlo, že náhrady v roce 2021 byly 23 069 000 korun u vydry a 50 485 000 korun u kormorána.

INFO: Proč jsou v některých letech náhrady za škody po kormoránech nízké?

Kdo všechno může žádat o finanční náhradu za škody po rybožravých predátorech, a na koho se může v tomto obrátit, aby mu případně pomohl?

„Žadatelem podle zákona může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba. Vznik škody je potřebné ve lhůtách stanovených zákonem ohlásit místně příslušnému orgánu ochrany přírody (tedy na odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností, případně v chráněných územích příslušné Správě),“ přibližuje tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová, která dodává: 

„Na základě ohlášení škody provede orgán ochrany přírody místní šetření za účelem zjištění okolností vzniku škody a potvrzení toho, zda byla způsobena vybraným zvláště chráněným živočichem. Vlastní žádost o náhradu škody, již s připojeným vyčíslením její výše, se pak podává ke krajskému úřadu.“

Finanční náhrady jsou vypláceny pouze produkčním rybářům, anebo i uživatelům revírů?

„Zákonem je upraven rozsah hrazených škod – obecně platí, že náhrady jsou poskytovány primárně za škody vzniklé na majetku souvisejícím se zemědělským a lesním hospodařením (škody na rybách, hospodářských zvířatech, včelstvech, polních plodinách, dřevinách ad.). V případě škod na rybách tedy mohou žádat o poskytnutí náhrad jak produkční rybáři, tak uživatelé rybářských revírů a rozhodující je především uvedené prokázání majetkového vztahu a následně vyčíslení výše škody,“ vysvětluje mluvčí ministerstva životního prostředí.