Pletené šňůry na přívlač s postupem času zahltily rybářský trh. A není divu. Tento navazovací materiál má oproti klasickému vlasci řadu výhod. Ale jak už to bývá, nic není dokonalé, a proto si rybář při lovu s pletenkou musí dávat na některé věci pozor.
Pletené šňůry si můžeme obstarat v řadě průměrů, které snesou různé rozpětí hmotností. Z bohaté nabídky je možné si vybrat od tenkých pletenek až po pořádně hrubá „lana“, které snesou i drtivé výpady těch největší dravců. V nepřeberném množství pletených šňůr si můžeme například vybírat i mezi nejrůznějšími barvami. Nabídka je díky početnému zástupu výrobců opravdu bohatá, takže rybáři mají možnost si zvolit z řady nabízených možností.
Pevná jako skála
Pletená šňůra je nádherně pevné vlákno, které toho snese opravdu hodně. Tuto velkou výhodu využijeme především na rozsáhlých přehradách, kde musíme dostat svou nástrahu daleko od břehu. A toho bez prudkých náhozů plných enormního tlaku působícího na rybářské vybavení nedosáhneme. Naštěstí pletená šňůra velmi dobře snáší i silné náhozy a nepraská jako vlasec. Umělé nástrahy, zejména pak twistery, létají i díky šňůry nádherně daleko. Je zásadní, abychom při tomto typu lovu dávali pozor na to, zdali se nám šňůra neomotala kolem špičky prutu. Při silném švihu by došlo určitě ke zlomení špičky prutu.
Další skvělou vlastností pletenek je jejich vysoká nosnost. Toto vlákno dokáže i při velmi malém průměru udržet opravdu velkou váhu. Vysoká nosnost je dána i jedinečnou technologií, s pomocí které se pletené šňůry na přívlač vyrábí. Pletenky jsou splétány z několika tenčích vláken do sebe, čímž vzniká velmi pevné vlákno.
I když pletená šňůra vypadá nezničitelně, není tomu samozřejmě pravda. Pletené šňůry jsou poměrně náchylné na oděr. Například při lovu na kamenitém dně se může stát to, že se nám šňůra o drsný povrch dna jednoduše odře. Tím pádem dojde k značnému oslabení šňůry, která je rázem náchylnější na přetržení. Proto vždy po každém lovu kontrolujte šňůru, a popřípadě poškozený konec odřezejte. Tím účinně předejdete přetržení šňůry při zdolávání ryby na další vycházce.
Šňůra je náchylná i na štičí zuby. I malá štika poměrně snadno překousne silnou šňůru o větším průměru, která vydrží i větší hmotnost. To je prostě fakt! Proto při lovu štik na šňůru používejte ocelová lanka! Toto je nejlepší způsob, jak předejít překousnutí navazovacího materiálu při zdolávání štiky.
Některé šňůry mají i tu nevýhody, že do sebe silně vsakují vodu. Tím pádem se průměr šňůry zvětšuje. Zažil jsem i typy pletenek, které vsakovaly vodu tak silně, že to vedlo ke zkrácení hodů o pořádnou porci metrů. A to byla samozřejmě velká nepříjemnost. Obecně se dá říci, že vodu vsakuje každá pletenka, a proto s nimi nelze lovit například při mrazech. Důvod je jednoduchý. Na vlákně se vytvoří křišťálové krystalky ledu, které buďto ucpou očka prutu, anebo zamrazí šňůru na cívce navijáku až do takové míry, že s ní následně nelze ani nahodit.
Průtažnost? Nula!
Pletená šňůra nemá oproti elastickému a pružnému vlasci prakticky žádnou průtažnost. Díky tomu cítíme při vláčení každý kontakt s nástrahou. A to i ve velkých vzdálenostech, například když lovíme na přehradách. Výhodou této vlastnosti šňůry je určitě to, že například při lovu na přehradách ve velkých vzdálenostech s mnohem větší pravděpodobností zasekneme dravce. Nulová průtažnost nám napomůže mnohem lépe přenést sílu záseku z prutu až do nástrahy.
Toho bychom například s vlascem nedosáhli, neboť toto vlákno je elastické a při záseku na velkou vzdálenost se jednoduše řečeno natáhne. To mnohdy stojí za neúspěchem při vláčení v dálkách, kdy kvůli tomuto nešvaru dostatečně háčkem neprosekneme tvrdou mordu vodního predátora, a nástraha tak vypadne.
Tuto prospěšnou vlastnost šňůry můžeme využít ve svůj prospěch například i při zachycení nástrahy za překážku, například za potopený kámen. Stačí jenom šňůru pořádně natáhnout, a následně o ní brnkat rukou. Napnutou šňůrou totiž začneme vydávat otřesy, které mohou nástrahu „vyklepat“. Někdy to skutečně funguje a nástrahu zachráníme. Samozřejmě tento fígl nefunguje v momentě, kdy se háček nástrahy zasekne do překážky, například potopeného pařezu.
I když jsme si pověděli, že nulová průtažnost šňůry je prospěšná, mohou nastat situace, kdy nám může uškodit. A to zejména ve chvílích, kdy vláčíme po prsa ve vodě. V momentě, kdy máme zdolávanou rybu u sebe, je šňůra napružená na maximum a v této části zdolávání často dochází k vypadnutí nástrahy z dravcovy tlamy, protože šňůra nereaguje na výpady ryby vypružením. Proto musíme citlivě pracovat s brzdou navijáku a snažit se dravcovi přiměřeně povolovat. Po zaseknutí dravce, kdy jej už máme přitaženého u sebe, je vhodné mít připravený podběrák.
Autor: Viktor Krus
