V článku si přečtete
Český rybářský svaz zažívá rozporuplnou situaci. Rybářská organizace sice hlásí příliv dalších nových členů, ovšem od některých funkcionářů jdou přesto slyšet kritické hlasy. A to zejména proto, že rybáři z velké části nemají zájem o dění v Českém rybářském svazu. V tomto duchu se například zamyslel předseda Moravskoslezského územního svazu Pavel Kocián. K aktivitě na členských schůzích nedávno burcoval ale i předseda Českého rybářského svazu Karel Mach. Podle něj by měla být účast na členské schůzi pro rybáře samozřejmostí.
Graf: Moravskoslezský ÚS, Ilustrační foto: InRybar.cz
Zprávy o rozrůstající se členské základně se objevují už od nového roku. Například předseda Českého rybářského svazu Karel Mach se nedávno nechal slyšet, že rybářské řady ČRS se v roce 2021 rozrostly o 4000 nových členů.
„Za poslední rok si našlo cestu k rybařině více než 4000 nových rybářů, takže celkový počet členů spolku atakuje hranici 263 000. Z toho je více než 35 000 ve věkové kategorii do 18 let. To je statistika, kterou nám mohou ostatní zájmové spolky bez nadsázky závidět,“ těší předsedu ČRS Karla Macha.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Levné PVA o délce 100 metrů za pár korun! Vydrží dlouho!
O nárůstu členské základny informoval třeba i Západočeský územní svaz. „I v roce 2021 pokračoval zájem o členství v západočeských rybářských organizacích Českého rybářského svazu. Náš územní svaz sice patří z hlediska počtu členů k těm menším, členská základna však rozhodně nestagnuje a v roce 2021 dosáhla dosavadního historického maxima 32 116 členů,“ uvedli západočeští rybáři.
Moravskoslezský předseda kritizuje: Máme členy nebo jen klienty?
Zvýšený počet členů avizoval i Moravskoslezský územní svaz. Ovšem! Namísto „plácání po ramenou“ předseda tamních rybářů poukázal na některé nešvary, které souvisí s neaktivitou dnešních rybářů. Ta se projevuje v několika rovinách!
„V ekonomické rovině to má samozřejmě příznivý dopad, neboť je tím pádem zajištěn dostatečný zdroj příjmů jak pro nákup násad, tak i pro úhradu pachtovného (nájmů) a na péči o revíry. Ovšem z jiné úhlu pohledu se obávám, zda v tomto případě nepřevyšuje kvantita nad kvalitou,“ zamýšlí se předseda Moravskoslezského ÚS Pavel Kocián.
„Myslím tím kvalitu členské základny, kde se mnohdy vytrácí původní smysl sportovního rybolovu a takovýto rybolov se stává velmi levnou všelidovou zábavou se snahou co nejvyšší a nejkratší návratnosti výdajů za nákup povolenky. A navíc je třeba se zamyslet nad tím, zda v našem územním svazu máme ještě členy nebo jen klienty,“ pokračuje moravskoslezský předseda.
Zbytečné výdaje kvůli neaktivitě?
Pavel Kocián poukazuje na ten fakt, že chování členské základy se mění. „Já již něco pamatuji, a pamatuji si také doby, kdy řadoví členové měli skutečný zájem o dění ve své mateřské organizaci, kdy se aktivně účastnili prací na údržbě a zvelebování svěřených revírů, kdy prostě tak nějak drželi spolu,“ vzpomíná Pavel Kocián.
Předsedovi moravskoslezských rybářů například vadí to, že místní organizace kolikrát mají problém najít aktivní členy, kteří by pomohli s údržbou revírů. A tady nastává problém! V takovou chvíli totiž nastává ta situace, kdy územní svaz musí tuto práci vykonat za peníze, které vybral třeba na povolenkách.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Levné PVA o délce 100 metrů za pár korun! Vydrží dlouho!
„Podívejte se na dnešní situaci. Zkuste sehnat ve většině místních organizací dostatečný počet členů třeba na sečení ploch kolem revírů. Neseženete a toto sečení pak musí zajistit územní svaz jako držitel dekretu na revír, a navíc to musí také zaplatit ze společných peněz vybraných za povolenky.
Problém sestavit kandidátky
V prosinci loňského roku jsme na InRybar.cz zveřejnili data od Moravskoslezského ÚS, který trápí další nešvar. Velká část místních organizací má totiž problém sestavit kandidátku do výboru. Tento problém se týká skoro 70 % moravskoslezských organizací.
„Naprostá většina zástupců místních organizací se shodla na tom, že obecně klesá zájem jejich členů o dění v jejich místních organizacích. To se projevuje nejen v tom, že v příštím roce bude problém sestavit kandidátku do voleb výboru, ale také tím, že i nadále neustále klesá účast řadových členů na členských schůzích,“ uvedli moravskoslezští rybáři.
Na některých webech tamních místních organizacích je uvedena výzva, aby se lidé do výborů hlásili, příkladem je web ČRS MO Lučina. „Hledáme zájemce o práci ve výboru MO. Zájemci, hlaste se u předsedy ČRS MO Lučina,“ píše se na webu.
Nekonečné téma: Nízká účast na členských schůzích!
Předseda moravskoslezských rybářů pak nakousl i další téma, které je už každoročním koloritem – nízká účast na členských schůzích. Právě tohle je totiž další faktor, který je projevem nízké aktivity dnešních rybářů. Mezi rybáři častokrát koluje domněnka, že „stejně nejde nic změnit.“ Opak je ale pravdou! A právě členská schůze je velmi silným nástrojem ke změně…
„Běžte se podívat na členskou schůzi místní organizace, kde zjistíte, že přítomno je celkem jen 7 až 9 procent členů a v tom jsou započítáni i členové výboru a dozorčí komise,“ kritizuje předseda moravskoslezských rybářů opakující se jev.
„Prostě většinu dnešních „členů“ zajímají pouze dvě věci. Jak se rychle a jednoduše každý rok dostat k povolenkám a mít co nejvíce zarybněné revíry. Proto se ptám jsou to ještě členové nebo klienti, kterým je potřeba pouze zajišťovat servis? Bohužel tomuto trendu se bude muset územní svaz přizpůsobit, včetně postupné profesionalizace některých činností,“ předvídá Pavel Kocián.
Předseda ČRS Karel Mach: Účast na členské schůzi by měla být pro rybáře samozřejmostí!
K účasti na letošních členských schůzích burcoval i předseda Českého rybářského svazu Karel Mach. Ten rybářům připomněl, že v roce 2022 rybáře čekají členské schůze, které jsou zásadní z toho pohledu, že tato sezóna je sezónou volební!
NEPŘEHLÉDNĚTE: Levné PVA o délce 100 metrů za pár korun! Vydrží dlouho!
„V tomto roce nás čekají výroční členské schůze, konference územních svazů i Republikový sněm – všechny tyto události budou velmi důležité, protože rok 2022 je rokem volebním. Zejména účast na členské schůzi by tak měla být pro rybáře samozřejmostí, protože je to hlavní způsob, jak člen může přímo ovlivnit dění v ČRS. A ideálně se do jeho řízení rovnou i zapojit – pro aktivní členy jsou dveře jistě otevřené,“ apeluje předseda Karel Mach.
Vůbec se nedivím, že je tolik nových rybářů. Díky nárustu ukrajinských pracovníků je to tak, že co ukrajinec to rybář. A, že chodí jen pro ryby je jasné.
Děkuji.
M Havel
Procesy je potřeba uzpůsobit době, ne opačně, Přeneste to celé na web a nebude problém sestavit kandidátku,
no když dáváte rybářum možnost brygády zaplatit tak se nedivte že sou neaktivní a kdo vykonává ty zmínené práce za peníze vybrané za povolenky to fákt bude asi blbost protože se použijí ty peníze vybrané za brygády lovu zdar
Vždyť někde ani nechcou aby jim lidi na brigády chodili. Chcou hlavně zaplatit u nás 800. A dají to raději svým známým. Na druhou stranu aby se někdo přišel jen jako by zúčastnit aby nemusel platit a udělal hovno tak je pak lepší to dát opravdu externí firmě. Já proto platím ať to udělá někdo jiný protože jsem dřív chodil a právě ty netáhla co se jen flákaly jsem nemohl ani cejtit.
Otázka je kolik tohonpokryjou ty peníze za brigády. Já osobně bych neměl vůbec problém jít k revíru pracovat, kosit trávu, nebo čistit břehy od roští.
Kdysi bylo přímo v RŘ že po čas trvání členské schůze nesměl být člen MO u vody … a taky tam bylo že na 1.máje
byl zákaz do 14.hod…
No budou si muset zvyknout že doba se dávno změnila a většina rybářů budou chtít být jen klienty svazu.Dnes mají problém si odházet i sníh na schodech z baráku natož jít někam na brigádu.Na druhou stranu stará garda asi ani moc netouží po nějakém omlazení.
Svatá pravda
Já mám z tohoto článku pocit jako by se pan předseda probudil po velmi dlouhé hibernaci. Píše, že členská základna není aktivní a podle mě nepíše pravdu :
– při otravě Bečvy kdo teda lovil z toku ty otrávené ryby? Šlo o celou řadu rybářů, kteří si za to nic nevzali a brigádní povinnost u svoji MO pak následně znovu odpracovali a nebo i zaplatili.
– kdo zrušil diskuzi při našem ÚS? Komu se nechtělo odpovídat na dotazy členské základny? Co dělal pan předseda, když si stěžovala členská základna na dění v MO Ostrava? Co dělal pan předseda, když si řadový člen MO Ostrava stěžoval, že se nedostane na členskou schůzi v MO Ostrava? Řadový člen neměl šanci zjistit, kdy se schůze v MO Ostrava bude konat a kde.
Podle mě si pan předseda plete termíny a zaměňuje aktivního člena MO ČRS za termín aktivního vola MO ČRS. Nezastal se řadových rybářů v MO Ostrava, když se po nich znovu chtělo vybírat peníze za jednou už zaplacené brigády a teď si stěžuje na neaktivitu, vždyť mu o to celou dobu šlo. Až bude větší snaha o transparentnost v rámci ÚS, tak se důvěra členské základny pozvolna začne vracet. Tomu, ale nikdo nebude věřit, když dozorčí komise bude fungovat v takovém složení jakém je.
Pan předseda našeho ÚS je tak trochu zmatený ( podle toho co zde píše ). V rámci transparentnosti by měl vysvětlit jak je možné, že peníze, které jsou určeny na zarybnění se využívají na terénní úpravy. Proč se nevyjadřuje k tomu jak je naloženo s finančním obnosem, který se vybere za brigády? Na co jsou vynaloženy? Dlouhodobě je náš ÚS kritizován za to, že nepracuje transparentně a tento článek to je dokládá.
K členské základně : není pravdou, že členská základna není aktivní. V případě Bečvy celá řada členů ukázala, že u těch věcí, které jsou podstatné, tak umí táhnout za jeden provaz. Dost lidí, kteří pracovali na likvidaci škod v případě havárie Bečvy, tak buď svoji členskou povinnost odpracovat brigádu u své MO splnili a nebo zaplatili požadovanou sumu k splnění brigádnické činnosti ( bez jakéhokoliv nároku za to co odpracovali v případě havárie ).
Celá řada členů se schůze v MO Ostrava ani zúčastnit ( v nedávné minulosti ) nemohla, poněvadž členská schůze ( termín a kde ) byla přísně tajena. Nebyla žádná snaha o aktivní účast členů. Tak stejně je to i v rámci ÚS ( měl by předseda vysvětlit, proč byla zrušena diskuze a především proč nikdo řadovým členům na dotazy neodpovídal ). Co dělal pan předseda ÚS, když někteří členové MO Ostrava se dostali do problémů – znovu se po nich vymáhalo zaplatit za brigády z minulosti, které už jednou uhrazené a nebo byly odpracované?