Situace na pstruhových vodách je v některých případech opravdu velmi špatná. A to je dáno třeba tím, že se v průběhu let změnil „charakter“ některých toků. Některé toky v minulých letech bohužel postihlo „betonové šílenství“ při tvorbě protipovodňových opatření. Rybáři si ale řekli, že je třeba naše toky „vrátit do původního stavu“, tedy alespoň tam, kde to půjde. Rybáři chtějí, aby se v našich tocích zase zadržovala voda, a mohly v ní žit naše původní ryby. S čím přišli?
Redakce InRybar.cz, ilustrační foto: Středočeský územní svaz
Středočeský předseda rybářů Dušan Hýbner informoval o tom, že ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi byla předána odborná rešerše „Prahování drobných vodních toků“. Tento dokument je tak pokračováním prosincového setkání v loňském roce, kdy se oba pánové sešli.
„Musím říct, že pana ministra Tomana velice zaujaly konkrétní a podložené výsledky v prahování chovných úseků pstruhových revírů a jejich vlásečnic, ale zároveň jsem si posteskl, že prahování toků v současné době na většině území našich revírů naráží na platnou legislativu ve vodním hospodářství. Dostal jsem tak úkol vše podrobně zpracovat a předložit ministerstvu k dalšímu posouzení,“ řekl v loňském prosinci Dušan Hýbner.
A nyní je hotovo! Rešerše mimo jiné obsahuje legislativní a odborný rámec pro zajištění realizace prahování a pro přípravu dotačních titulů a pobídek. Ministr Toman tak dostal do rukou odborný materiál, který se prahováním vodních toků detailně zaobírá.
„Náš Středočeský územní svaz sice neobhospodařuje nijak významné pstruhové revíry ani chovné přítoky, přesto si vzal úkol za svůj a ve spolupráci s odbornými subjekty, které se touto problematikou zabývají, nechal vypracovat odbornou rešerši, která byla panu ministrovi předána,“ pokračuje Dušan Hýbner.
„Věřím, že tento materiál pomůže Ministerstvu zemědělství k přípravám dotačních titulů a pobídek k realizaci prahování, a že ve spolupráci s Lesy ČR, správci toků, Radou ČRS a správci národních parků brzy uvidíme výsledky tohoto společného úsilí, za což všem předem moc děkuji,“ říká Dušan Hýbner, který dodává: „Velké poděkování za spolupráci patří především společnosti Vodohospodářský Rozvoj a výstavba a.s. za zpracování rešerše a spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního, z. s. za součinnost.“
Prahování vodních toků: O co jde?
Co je to vlastně ono prahování? Zjednodušeně řečeno: Prahování je metoda vytváření malých splavů, které rybáři vytvářejí tak, že napříč tokem umisťují nějakou překážku. Typicky jde například o dřevěnou kládu (můžou být i jiné materiály), kterou rybáři upevní do vodního toku. Díky tomu tak vznikne tůň, která mnohem lépe zadržuje vodu. Prahování také poskytuje lepší životní podmínky pro říční ryby, třeba tím, že zde dochází k lepšímu prokysličování vody, anebo poskytuje rybám úkryty před predátory.
VIDEO: Takto vypadá prahování vodních toků! Mrkněte na zajímavé video
Prahování se v minulosti provádělo na celé řadě vodních toků. Ovšem v současnosti se od tohoto způsobu upustilo, třeba kvůli protipovodňové ochraně. Bohužel, v důsledku protipovodňových úprav došlo mnohde ke zhoršení životních podmínek pro ryby na některých tocích. To se ale rybáři snaží změnit!
Co je to platné, když se na tocich nehospodaří a jedinny způsob hospodaření je nasypani metraků pstruha duhoveho! Timto způsobem , prakticky vymizel pstruh potocní ze Sazavy 3 a jejich přitoků!
Jizkovani není žadna vèda, 45 let drzí drevěny prah na potoku Mnichavka a pod nim je nejhezci tůň na toku. Takovych prahů jsme vystavèli v ramci brigad desitky.
No v hospodaření vyhrava kapr, ale tento projekt, když se dotahne do konce, bude mít smysl!
Ať tam nezapomene dát pan ministr a jemu podobní nějaké vydry.. koko..
Lukáši , máš naprostou pravdu. Neexistuje snad jediný pstruhový revír, kde není výskyt vydry a volavky.Je to vážně děsný problém který se konečně musí začít řešit !!! Samozřejmě to prahování toků je výborný a moc díky 🙂🐟🐟🐟
Děsný problém sou spíš chamtivy rabari a pytlaci.