K ulovené rybě se musíme chovat co nejopatrněji, zejména při jejím krátkodobém pobytu na souši, kdy ji z tlamy vytahujeme zaseknutý háček. Rybu mimo vodu můžeme velice snadno poranit, čemuž se samozřejmě musíme vyhnout.
Po vytáhnutí ryby na souš povětšinou velice rychle zapomínáme na to, že jí zde hrozí velké riziko poranění. Jde zejména o podření jejího povrchu těla (slizu, pokožky), který slouží jako ochrana proti různým onemocněním, ale také proti predátorům. „Nejde jen o setření ochranného hlenu, ale také pokožky (pozn. epidermis), která je u ryb tvořena tenkou vrstvou buněk (pozn. 10-30 vrstev). Ta produkuje ochranný hlen, bez něhož ryba snadno podléhá různým plísňovým infekcím (pozn. Achlya, Saprolegnia),“ říká odborný referent ČRS na ichtyologii Pavel Vrána. Abychom předešli poranění ryby, je důležité ji po zdolání položit na vhodný podklad, který eliminuje riziko poranění (měkký, mokrý).
Aktuálně: Jak se chovat na ledu?
Při lovu na dírkách jsou ulovené ryby vystavené mnoha nebezpečím. K největší hrozbě patří položení ryby na ledovou plochu, což ji může způsobit nepříjemné poranění. „Rybu bychom nikdy neměli pokládat přímo na led, hrozí jí popálení pokožky mrazem,“ vysvětluje Pavel Vrána. Mohou ale nastat situace, kdy musíme zdolanou rybu vytáhnout na souš, abychom ji například zbavili hluboko zaseknutého háčku. „Je-li háček příliš hluboko, využijeme podložku,“ dodává.
Zbytek roku
I v následujících měsících sezóny musíme dbát na to, abychom zdolanou rybu neporanili. Naprosto trestuhodným chováním je pokládat rybu na suchou zem, čímž zvyšujeme riziko jejího zaplísnění. „Rybu nikdy nepokládáme na suchou zem, neboť jí přitom hrozí oděrky pokožky,“ říká Pavel Vrána. Na nešetrné zacházení s úlovkem pamatují i rybářská pravidla. Rybářská stráž může za nešetrné chování k ulovené rybě odebrat rybářovi povolenku.
Fotografování
Pozor si musíme dávat i na zdlouhavý pobyt ryby mimo vodní prostředí, kterému je obvykle vystavena při fotografování. „Pro rybu je poměrně nebezpečné dlouhodobé focení mimo vodní prostředí, především kvůli riziku pohmoždění vnitřních orgánů,“ upozorňuje Pavel Vrána.
Pokud se rozhodneme rybu vyfotografovat, musíme si pospíšit, abychom předešli zdravotním komplikacím, které ji mohou potkat. Někdy rybu poraní i samotní rybáři. „Když sebou ryba začne házet, rybář často neúmyslně stlačí silnějším úchopem oblast dutiny břišní. Dále si musíme uvědomit, že ryba mimo své přirozené prostředí není nadlehčována okolní vodou, což může samo o sobě způsobovat stlačení různých orgánů v dutině břišní,“ doplňuje Pavel Vrána.
Než se rozhodneme zdolanou rybu vytáhnout na břeh, abychom si ji vyfotografovali, je vhodné si rozmyslet, zdali nám neudělá radost fotografie úlovku ve vodě. Tím předejdeme vytažení ryby na břeh, kde by se mohla poranit, ale budeme mít i hezkou památku. Je ale zapotřebí upozornit, že bychom neměli fotografovat všechny ryby. „Dlouhé focení mimo vodní prostředí není vhodné v době rozmnožování daného druhu,“ říká Pavel Vrána. Rozhodně nefotografujte každou rybu, kterou ulovíte!
Ochranné pomůcky
Někdy ale okamžik velí tomu, aby rybář ulovenou rybu vytáhl na břeh. Může to být například kvůli hůře zaseknutému háčku, který jde velice obtížně vyndat. V tom případě rybu přeneseme z vody v podběráku a položíme ji na předem nachystanou podložku, která musí být mokrá. Pokud by podložka byla suchá, rybě bychom setřeli ochranný sliz z kůže. Následně s ní můžeme šetrně manipulovat. „Vyžádá-li si situace delší pobyt ryby na podložce, zakrýváme jí oko např. měkkým namočeným plátnem, abychom omezili její reflexivní pohyby,“ doporučuje Pavel Vrána.
Při delším pobytu na souši je nutností rybu polévat čerstvou vodou z revíru, aby žábry dostávaly přísun kyslíku. Po odháčkování úlovek přenášíme do vody pouze na podložce, čímž zabraňujeme riziku jeho vypadnutí z rukou na tvrdou zem. Rybu pouštíme v dostatečně hluboké vodě, aby nedošlo k podření.
Zlatá cesta
Ať už lovíme na ledu či v teplejších obdobích roku, nejšetrnějším a nejbezpečnějším místem, kde rybu zbavit háčku, je voda. Odpadá tak riziko jejího poranění na souši. „V případě, že to daná situace dovoluje, je to vždy nejlepší řešení. Osobně vytahuji háček peánem, snažím se ryby pokud možno vůbec nedotýkat, případně si ji jen lehce přidržet,“ uzavírá Pavel Vrána.
Autor: Viktor Krus
