Feeder a dravci: Jak na to?

Ačkoliv prvotně nebyl prut s jemnou špičkou stvořený k lovu dravých ryb, také zde si nalezla tato metoda své místečko. A dokonce v určitých momentech je téměř jedinou možností k úspěšnému lovu dravých ryb.

Mezi hlavní druhy lovených dravých ryb, které lze s úspěchem na feeder chytat, patří candát, okoun, tloušť, mník, úhoř a bolen. Na dravce jako je štika či sumec, bych jemné feedrové vybavení z vlastní zkušenosti příliš nedoporučoval.

Nutné k lovu

Abychom však mohli na feeder úspěšně lovit dravé ryby, potřebujeme určité věci, oproti lovu „býložravých“ ryb, obměnit. Na klasickou položenou používáme nejčastěji pruty kategorie MEDIUM. Vlasec pak minimálně o průměru 0,18 až 0,25 mm. Váha zátěže se pohybuje od 15 do 30 gramů na stojaté vodě a více jak 30 gramová olova pak volíme na řece. Háček by měl být tak velký jako jedna třetina nástrahy. Osobně nejčastěji používám klasický jednoháček velikosti 3 (někdy ale i větší).

Přiznám se, že pro mne má své kouzlo také lov na přívlač s jemnými pruty. Práce zejména se smáčky je s feedrovými pruty velmi přesná a úspěšná. Pro tento účel používám PICKEROVÉ proutky o délce do 2,70 metru.

Nastražení rybičky

Pro lov dravců používáme buď celou rybku, anebo její části. Rybka může být také živá, ale v tomto případě by měla mít jen okolo 5 centimetrů. Větší by nám mohla působit falešné záběry.

Nejlepší je dělat si pouze filety z rybek a háček vždy přizpůsobit velikosti sousta. To, jestli používat trojháček, dvojháček, jednoháček či nejrůznější systémky je na odzkoušení každého rybáře. Já volím, také kvůli šetrnosti k rybě a snadnější manipulaci, vždy jednoháčky.

Signalizace záběru

Za denního lovu není zaznamenání většinou razantních záběrů problém. Ten přichází teprve až po setmění, kdy mnohé naše cílové ryby (candát, mník) nejčastěji berou. Proto obvykle připevním na špičku prutu chemické světýlko.

Ne tak estetickou, ale velmi účinnou metodou, je před špičku, kterou skloníme k zemi, umístit bílý kbelík anebo tašku, do kterých umístíme cyklo-blikačku nebo čelovku. Díky této vychytávce krásně vidíme siluetu špičky proti nasvícenému pozadí.

Těm, kteří neradi sledují celou noc špičku, radím, zkuste to se signalizátorem záběru. Ten umístíme před špičku feederu tak, aby vlasec ležel na jeho čidle, a nastavíme jej na maximální citlivost. Vždy si však řádně odzkoušejte, jestli vše funguje tak, jak má.

Montáž

Jako nejúspěšnější montáž se mi osvědčil klasický páternoster, u kterého by však delší fous opatřený háčkem měl mít na stojaté vodě minimálně 1 metr délku. Na tekoucí vodě lze tento návazec zkracovat v závislosti na síle proudu či povaze dna, ale rozhodně bych pod 50 centimetrů nešel. Kratší fous, opatřený zátěží, by v tomto případě měl mít okolo 25 centimetrů. Proč tak dlouhý návazec? Důvod je prostý. Jelikož nenecháváme dravce se soustem volně jet, potřebujeme alespoň trochu času, aby nástrahu uchopil.

Využití v praxi

Feeder mi poskytnul řešení jednoho velikého problému, jak úspěšně lovit dravce na revírech, kde se vyskytují „škeblová pole“. Všichni, kdo s tímto invazním měkkýšem přišli do styku, ví, jak jsou slávičky mnohotvárné (Dressena polymorpha) nepříjemné. Stačí letmý kontakt vlasce s jejich schránkou a okamžitě dochází k jeho závažnému porušení.

Po roce 1997, kdy se vlivem povodní slávičky rozšířily do mé oblíbené štěrkovny, to bylo k uzoufaní. Od té doby se, především pak noční lov candátů, stal téměř neřešitelným. Vlasce do 0,30 mm či tenčí pletenky praskaly po kontaktu se škebličkami jako nitky. Dokonce ani plavaná v těchto místech nebyla tak úspěšná.

Řešení mi přinesla až feeder, který umožňuje okamžitý zásek a tím minimální šanci, že ryba, která právě zabrala, brnkne při záběru o škebli. Navíc lov candátů touto metodou je k rybám šetrnější v tom, že je nenecháme dlouze „zažírat“, a tím snižujeme pravděpodobnost, že candát bude mít háček až hluboko ve svých útrobách. Dokonce i zdolávání candáta na jemný feederový proutek si náležitě vychutnáme!

Na „treskách“

Lov s feederem se také ukázal být neocenitelný při lovu mníků, kteří pro mne byli jinak svým způsobem života nedosažitelní. A hle, najednou to šlo! Nástraha vždy krásně seděla i v silném proudu tak, jak měla. Navíc identifikace záběru byla ve srovnání s dříve zkoušenými metodami lovu naprosto přesná.

Co říci závěrem? Netvrdím, že je lov dravých ryb s feederem, zejména v noci, pohodlnou záležitostí. Ale dává nám možnost rybařit v podmínkách, které jsou pro jiné metody lovu neúnosné. Také souboj s dravcem na jemném náčiní nám dozajista zvedne řádně adrenalin. Takže pokud jste praví lovci, a zřeknete se trošky komfortu, určitě to vyzkoušejte!

Jakékoliv technické dotazy zodpovím v diskuzi pod článkem.

Autor: Petr Vrtěl