Pletená šňůra na přívlač: Ano či ne?

Rybáři, kteří vláčí, stále častěji loví na nejrůznější pletené šňůry. Tento navazovací materiál totiž disponuje úplně jinými vlastnostmi, než klasický vlasec. Ovšem ani šňůra nemá jenom silné stránky. V některých situacích i tento navazovací materiál strádá.

Pletená šňůra je navazovací materiál, který je vyrobený z nespočtu tenčích vláken spletených dohromady. Pletenka ve stejném průměru jako vlasec má mnohonásobně větší nosnost. Proto ji oceníme při lovu větších ryb, které svou silou dávají při zdolávání navazovacímu materiálu pořádně zabrat.

Šňůra není prakticky vůbec průtažná. Tuto vlastnost zase oceníme při lovu v dálce. Při záseku se totiž jen zřídkakdy stane, že nástraha neuvízne v tlamě vodního predátora. Jenže cena šňůry se pohybuje úplně v jiných částkách, než například za již zmíněný vlasec.

Mnoho rybářů ale někdy přiřazuje šňůře skoro až nadpřirozené schopnosti. Ale není to tak úplně pravda. Toto vlákno má totiž i několik slabin.

Pozor na kamení!

Na těchto místech velice často hledáme candáty či okouny. Své nástrahy protahujeme v blízkosti potopených kamenů a doufáme, že nějakého toho dravce vyprovokujeme k útoku. Ovšem při tomto stylu lovu mnohdy zahákneme právě nástrahou o některý z šutrů. Při následném pokusu o vyproštění nástrahy pak velice často poškodíme šňůru u jejího konce.

Toto poškození pak může způsobit dokonce prasknutí šňůry při zdolávání ryby. Proto pletenku často kontrolujte, abyste této nepříjemnosti předešli. Poškozenou šňůru velice snadno poznáte. Často je v oněch místech ztenčená nebo roztřepená.

Žádná průtažnost

Výše jsme si pověděli, že pletenka nemá prakticky žádnou průtažnost. Z jednoho pohledu to je nesporná výhoda. Ovšem z toho druhého úhlu tato vlastnost spíše škodí. Jde pak zejména o zdolávání ryby ve vodě, kdy jsme v prsačkách zabrozeni daleko od břehu. Pokud totiž přitáhneme rybu k sobě, šňůra nemá žádnou „vůli“ a vlákno tak nereaguje na výpady ryby vypružením. Takže nástraha často vypadne z tlamy dravce. Proto je nejlepší při tomto lovu používat podběrák.

Ovšem neprůtažnost šňůry můžeme využít i k další dobré věci. Pokud zahákneme nástrahu o pevnou překážku, například potopený kámen, můžeme nástrahu zachránit tzv. „vybrnkáním“. To znamená, že při zavěšení si namotáme kus  šňůry na ruku a na napnuté vlákno začneme brnkat jako na strunu od kytary. Nárazy mnohdy pomohou k osvobození nástrahy.

Další možností je šňůru úplně napnout a potom v tahu překlopit cívku. Pokud nástraha není háčkem zaseknutá do pevné překážky, může tento fígl napomoci k vysvobození naší nástrahy.

Není z ocele

Pletenka sice disponuje velkou pevností, ale funkci lanka nám nenahradí. Štika toto vláknou svou zubatou tlamou velice jednoduše překousne. Proto při lovu těchto ryb nevkládejte do splétaného vlákna příliš velké naděje. Poměrně malá štika je totiž schopna překousnout i hrubší šňůru. Takže při lovu štik používejte vlákna, která jsou odolná vůči štičím zubům.

Ruská zima nesvědčí nikomu

Pletené šňůry mají jednou hodně velkou nevýhodu i v tom, že s nimi nemůžete lovit v období sněhových vánic a třeskutých mrazů. Tenhle materiál totiž oproti vlasci do sebe vsakuje vodu. A jakmile rtuť teploměru klesne pod bod mrazu, průšvih je rázem na světě.

Na šňůře náhle vyrazí drobné krystalky ledu. Ty po chvíli naprosto zacpou očka prutu a obalí naviják ledem. A pak nastává doba, které říkáme konec lovu.

Autor: Viktor Krus