Lov úhořů patří k nejvíce vzrušujícím zážitkům v rybářském životě. Jen si to představte: Všude okolo nás se rozprostírá černočerná noc. Krajinou se „nese“ hrobové ticho, jen z nedalekého lesa se ozývají jakési zvuky nočních zvířat. Svítící čihátko nehybně visí pod prutem. Nic se neděje. Jenže v tu ránu! Bum! Policajt praští do prutu. Záběr! Přichází pohotový zásek! Je tam! Úhoři jsou tady…
Měl jsem to štěstí, že jsem ve svém rybářském životě párkrát zažil masivní tah úhořů. Hejna hadovitých ryb táhla po proudu, přičemž si úhoři okamžitě všímali mých rousnic. Tohle bych přál zažít každému rybáři. Abyste při lovu úhořů byli úspěšní, musíte splnit 3 základní podmínky! Zaprvé: Být na místě, přes které potáhnou úhoři. Zadruhé: Mít perfektní nástrahu. A zatřetí: Nepodceňovat kvalitu vybavení…
Ideální lovné místo: Při hledání ideálního místa na úhoře pamatujte na jednu věc – musí na něm být potrava. Buďto nějací bezobratlí živočichové, anebo malé rybičky. Jasně, abyste výskyt potravy zjistili, není nutné se potápět pod vodu. Ne. Dívejte se po okolí a hledejte zatopené keře, padlé stromy, anebo při nižší vodě si zmapujte místa, kde budou zatopené pařezy, hrany nebo velké kameny. Tady všude podvodní proudy nanášejí hromadu chutné potravy. Za kterou míří i drobné rybičky, a za nimi zase úhoři.
Jak vypadá mé úhoří místo? Jedná se o rozlehlou mělčinu, kde asi 40 až 50 metrů od břehu je kamenitá hrana. Za hranou padá hloubka o metr až metr a půl dolů. A právě tady na tento tvrdý podklad posílám montáž s rousnicí. Druhý prut pak nahazuji kousek od břehu, neboť po straně mívám stulíková pole a zatopené keře. I odtud v noci přicházejí záběry. Úhoře je nutné hledat!
Ideální počasí na úhoře: Existují jedny TOP podmínky pro lov úhořů. O jaké počasí jde? Když se blíží bouřka! Dusné počasí je jakýmsi spouštěčem úhoří aktivity. A ne nadarmo se vyplatí právě v tuto chvíli vydat k vodě. Velmi dobré to je i po bouřce, kdy do revírů proudí čerstvá voda s potravou. To jsou úhoři také velmi aktivní. Jen si prosím dávejte při bouřce pozor! Ani ten největší úhoř nestojí za zbytečné riskování (nemanipulujte s udicí při bouřce, dobře si zmapujte, jestli nad vámi není poškozený strom, který by při silném větru mohl spadnout)!!! Buďte opatrní!
Ideální montáž na úhoře: Není třeba to přehánět. Montáž na úhoře je naprosto jednoduchá, přitom velmi efektivní. Skládá se z jednoduchého olůvka – tvar zátěže závisí na tom, na jaké lokalitě chytáme – jestli chytáme na řekách, použijeme plochou zátěž (neodkutálí ji proud), pokud chytáme na stojácích, můžeme použit i kulatou zátěž. Dále použijeme gumový korálek, obratlík a jednoduchý návazec.
Ideální háček na úhoře: Doporučuji používat speciální háčky na úhoře, neboť právě ty mají na raménku zpětné hroty, které výrazně zpohodlňují lov (rousnice se nesvlékají z háčku). Pozor! Prosím uvědomte si, že úhoř má v tlamě velmi silný stisk. A díky tomu stisku dokáže nekvalitní háčky ohnout jako nic! Proto při koupi dbejte na to, abyste si kupovali kvalitní a pevné háčky. To samé platí i o navazovací šňůrce nebo obratlíku – úhoř má fakt velkou sílu a nekvalitní komponenty rozdrtí na padrť.
Ideální nástraha na úhoře: Existuje jen jedna TOP nástraha. O jakou jde? O rousnici! Tyto mohutné, masité a divoké žížaly mají úhoři naprosto nejraději. A není se čemu divit. Díky rousnici jsme schopni na háčku vytvořit opravdu masité sousto. Tohle je pro úhoře lahůdka! Navíc, rousnice se na háčku (její konce) velmi hbitě kroutí. A i to je pro úhoře velmi lákavé. Samozřejmě ale i pro jiné ryby – proto používejte speciální háčky na úhoře a rousnice pevně nastražujte. Jinak vám tloušti, cejni, plotice a jiné drobnější ryby budou rousnice neustále strhávat z háčku.
Ideální nastražení rousnice: Tohle je naprosto nejlepší nastražení rousnice. Proč? Protože právě při tomto nastražení docílíte toho, že rousnici z háčku nestrhnou menší ryby. Ne! Navíc, tímto nastražením vytvoříte na háčku naprosto skvělé sousto „živého“ masa, kterého si každý úhoř všimne, a které si nenechá ujít! Je důležité říci, že úhoř se při hledání potravy orientuje i díky výbornému čichu. Proto doporučuji používat speciální esenci na úhoře, která má velmi ostrou pachovou stopu, a na kterou úhoři fantasticky reagují. Použitím této esence můžete počet záběrů zmnohonásobit. Na TOP esenci na úhoře se mrkněte ZDE.
Ideálně nebýt za blba: Úhoře chytám už pěknou řádku let, ale přesto mě tito chytří dravci vždycky něčím překvapí. Především jejich mazaností! Například naposledy se mi stalo, že jsem zdolával úhoře. Už jsem ho viděl v podběráku, jenže ryba „zvětřila“ kus kořenu u břehu, omotala se o něj, a s pomocí neuvěřitelné síly si vyrvala háček z tlamy. Je neuvěřitelné, co dokážou úhoří předvést!
Úhoři jsou opravdu velmi mazaní, a navíc kloužou. Na tohle si prostě dávejte bacha, v ruce ho neudržíte! Je potřeba mít hadru vždy po ruce. Úhoř většinou na břehu předvádí pořádný „cirkus“. Jak ho zklidnit? Zkuste mu hladit po břiše. Většinou se stane, že se úhoř uklidní a krásně se natáhne. Používejte také podběrák s menšími očky, úhoř je schopen se větším očkem protlačit. A buďte na břehu neustále obezřetní, aby vám úhoř „nezdrhl“ zpátky do vody. Ztratit tímto způsobem kapitálního „hada“ je k vzteku! Dávejte si proto bacha!
Proč úhoři?
Dovolte mi ještě navázat na to, jak jsem na začátku článku mluvil o tazích úhořích hejn. Pamatuju si to naprosto přesně. K vodě jsem zamířil po silné bouřce, když se začalo stmívat. Přicházejícím večerem prosvítávaly pouze lítající blesky v dáli. Zuřivými ránami hromů šustily provazce vody, déšť byl opravdu silný.
Do podmáčeného břehu jsem zapíchnul vidličku, na prut jsem navázal jednoduchou montáž, napíchl rousnici a nahodil. Netrvalo to dlouho. Bum! Policajt praštil do prutu, jako když boxer udeří protivníka do obličeje. Hned po záseku jsem věděl, že jde o úhoře. Tahle ryba bojuje tvrdě, ovšem když jí dostanete ze dna (to je nutnost, protože úhoř je schopen se obmotat prakticky o cokoliv), pak tah výrazně povolí.
V ten večer jsem nestihl vybalit druhý prut. Svítící číhátko neustále vystřelovalo k prutu. Úhoři táhli jako stádo bizonů. Ten večer jsem jich pochytal hromadu. A aspoň trošičku jsem se cítil jako malý Ota Pavel, když s tatínkem narazili na Zlaté úhoře.
Tohle byl jeden z nejvýraznějších zážitků v mém rybářském životě. A přál bych vám, abyste si to prožili taktéž. Ale pospěšte si! Úhořů kvapem ubývá…
Autor: Viktor Krus
