Svět woblerů: Od A do Z (6. díl)

Okolo woblerů jsme si pověděli snad už úplně všechno, co jsme mohli. Představil jsem vám nejrůznější typy těchto nástrah, prozradil nejrůznější techniky jejich vedení a poodkryl i tajemství zbarvení woblerů. Na závěr našeho seriálu si ale ještě něco řekneme o vybavení, které při lovu s těmito nástrahami používáme.

Začněme u prutů. Při lovu s woblery  ve velikosti od 2 do 10 centimetrů používám udice s gramáží od 7 až do 21 gramů. Malé nástrahy nekladou ve vodě tak velký odpor, takže pokud bychom při lovu s malými woblery používali tvrdé udice, tak bychom je necítili.

S menšími nástrahami se vláčí lépe. Proto bych každému začátečníkovi doporučil, aby začínal právě s těmito nástrahami a měkčím prutem. A pro případ, že nás lov s woblerem přestane bavit, využijeme takovýto prut i na chytání s měkkými nástrahami nebo rotačními třpytkami.

S měkkým prutem snadno zdoláme většinu našich sladkovodních ryb. Osobně používám Shimano Speedmaster v gramáži 7 až 21g o délce 2,70 metru. Tento prut je díky vysokému podílu uhlíku velmi lehký. Rychlý a kvalitní blank spolu se středně dlouhou rukojetí mi dovoluje delší náhozy. Cenově dostupnější (podobný Speedmasteru) je od firmy Saenger model Trout nebo Perch.

prut Saenger Trout

Trochu přitvrdíme…

Rozměrově větší nástrahy (od 10 do 20 centimetrů) váží podstatně více. Navíc těžší a větší nástrahy kladou ve vodním prostředí větší odpor, což může rybáře při lovu mást. S měkkými pruty nenahodíme příliš přesně. Proto při lovu s těžšími nástrahami používám další prut od Speedmasteru ve stejné délce, ale robustnější gramáži – 14 až 40 gramů. 

Speciální kapitolou jsou udice na trolling. Trolling je druh vláčení, při kterém rybář táhne svou nástrahu za jedoucím člunem. U nás si tuto metodu můžeme vyzkoušet pouze na několika místech, protože na našich vodách platí poněkud přísnější pravidla. Při trollingu používáme udice v délce maximálně do 2,50 metru a v gramáži 30 až 100 gramů.

prut Shimano Speedmaster

Před koupí přívlačové udice se ujistíme, zdali má kvalitní SIC očka. Očka v jiném provedení totiž nevydrží enormní zátěž při vláčení a mnohdy na nich nalezneme i rýhy po protahování navazovacího materiálu.

Krátká rukojeť u prutu Saenger Trout nám umožní lov i ve šatně přístupném terénu

Čím osedlat prut?

Zatím co za kvalitní udičku můžeme dát někdy „pár korun“, o navijáku to říct nemůžu. Naviják na přívlač je neustále v neustálém zápřahu, což se může podepsat na jeho opotřebení. Po čase na něm můžeme tak najít nejrůznější vůle a další nejrůznější vady. Rychlé opotřebení navijáku například vzniká při překlápění překlápěče kličkou a ne rukou.

Pro lov dravců s woblerem používáme modely navijáků od 3000 nahoru. Pro delší náhozy používáme navijáky s prostornější cívkou, která při švihu uvolňuje více navazovacího materiálu.

naviják Shimano Technium 4000 FC 

Věčnou otázkou je brzda navijáku. Přední brzda patří neodmyslitelně k přívlači. Nejen že nám dovoluje rychlejší manipulaci při zdolávání ryby, ale bývá zpravidla i citlivější a kvalitnější. Naopak v zadní brzdě jsou podstatně menší průměry podložek. To vede k tomu, že když velká ryba vyvine nadměrný tlak na naviják, malé podložky se snáze obrousí, a následně se zaseknou.

Co navinout na naviják?

Pro daleké náhozy je důležitý i průměr navazovacího materiálu. Čím tenčí vlasec navineme, tím dále budeme nahazovat. Průměr samozřejmě musíme přizpůsobit cílové rybě, povětšinou je ideální průměr vlasce okolo 0,20 mm.

Ohledně pletené šňůry. Můžeme si dovolit vláčet s průměrem 0,06 mm, kdy nosnost pletenky je okolo 8 kilogramů. Osobně vidím jako velkou výhodu tohoto navazovacího materiálu při vláčení v dálkách jeho neprůtažnost. Jako nevýhodu považuju její schopnost nasáknutí vody, která nám například v zimě způsobí zamrzání koncového očka, přičemž i na samotné šňůře se tvoří ledová vrstva.

Uzel pevný jako skála!

Od samého začátku praktikuji návazce ze silných průměrů fluocarbonu, nejlépe tvrzených. Zkoušel jsem i kevlarové návazce, protože jsem se doslechl, že dokážou štičím břitvám odolat. Mé dosavadní zkušenosti to nepotvrzují, poněvadž jsem kvůli tohoto materiálu již o několik štik přišel. To samé platí i u pletených šňůr. V oblibě nemám ani ocelová či wolframová lanka, která při zdolání ryby ztratí svůj původní tvar.

Představím vám mnou používaný návazec. Odříznu si asi 70 cm silonu o průměru 0,60 mm. Na jednom konci udělám klasickou osmičkovou smyčku a na tom druhém připevním woblera bez karabinky. Karabinku při chytání s woblery nepoužívám, protože se snažím zachovat jejich původní chod, který můžu navázáním karabinky narušit.

K samotnému navázání woblera. Na kmenovém vlasci nejprve navážu jednoduchý uzlík, který nedotáhnu. Volný zbytek vlasce protáhnu očkem nástrahy, a poté ještě uzlem. Nastavím si velikost oka před woblerem, aby měla tak 1cm v průměru, a následně mírně dotáhnu uzlík.

V dalším kroku nad smyčkou navážu druhý uzlík (pojistný), který neponese žádnou váhu. Vše nakonec pečlivě utáhnu. V případě, že se mi nástraha přestane líbit, původního odříznu a zauzluju nového, a přesto mám pořád dostatečně dlouhý návazec.

Doufám, že jste si z mého seriálu odnesli jen to nejlepší. Pevně věřím, že některé z vás posunou mnou předané informace o krok dále. Děkuji všem čtenářům za projevenou přízeň.

Autor: Radek Fencl