Úspěšný lov úhořů: Jak chytat úhoře na našich vodách?

Lov úhořů patří k nejkrásnějším zážitkům v rybářském světě. Atmosféra tohoto lovu je prostě unikátní. Klidná noc, ticho a občasné zvuky noční přírody jsou neodmyslitelnou součástí lovu úhořů. A pak to přijde! Záběr! Tvrdá rána do prutu, náročné zdolávání a ještě náročnější „souboj“ na souši. Ten, kdo někdy úhoře už chytal, tak ví, o čem teď mluvím. Je to prostě nádherný lov, na který se nezapomíná. Chytit úhoře na našich vodách stále jde, takže pořád máte šanci tuto jedinečnou chvíli prožít taky­.

Úhoř patří k nejtajemnějším rybím druhům v našich vodách. Tento noční dravec má neobvyklý tvar těla, který se více podobá hadovi než rybě. Styl života úhoře je fascinující. Žije ve sladkých vodách, přičemž k rozmnožování dochází v Sargasovém moři, jež leží u břehů Severní Ameriky. Ale o tom se teď bavit nebudeme. Dneska si budeme povídat o tom, jak se dostat úhořům „na kobylku“.

LOVNÉ MÍSTO: Lovné místo je jedním ze základních pilířů úspěchu při lovu úhořů. A je to logické. Pokud budeme chytat na místě, na kterém úhoři nejsou, pak jednoduše žádného nechytíme. Jak by takové ideální místo pro úspěšný lov úhořů mělo vypadat? Z mé zkušenosti: Úhoře rád lovím na takových místech, kde najdu tvrdé dno bez řídkého bahna. Dále je dobré, když na lovném místě jsou terénní nerovnosti (hrany) a zatopené překážky (pařezy, větve, padlé stromy). Důležité je i to, aby na lovném místě byla i kořist (např. drobné rybičky nebo hmyz). Pokud se všechny zmíněné faktory spojí, pak máme velkou šanci na úspěch!

IDEÁLNÍ POČASÍ: Aktuální podmínky u vody taky často rozhodují o úspěchu nebo neúspěchu při lovu úhořů. Nejideálnějším počasím z mého pohledu je ta chvíle, kdy panuje typicky dusné počasí před bouřkou. Právě tyto podmínky patří k těm nejlepším! Ale! Velmi nadějné počasí pro lov úhořů je i to, kdy delší dobu prší. Zvýšené množství vody, které strhává potravu, dokáže v úhořích vzbudit potravní aktivitu. A toho je třeba využít…

NEJLEPŠÍ NÁSTRAHA NA ÚHOŘE: Rousnice! Právě tyto masité žížaly jsou naprosto nejlepší nástrahou při chytání úhořů. Jak jsem se již zmínil, rousnice jsou masité, navíc po napíchnutí na háček se svůdně kroutí. Tohle je prostě neodolatelné sousto pro každého úhoře. Ale jde to ještě více vylepšit! Jak je dobře známo, úhoři se při lovu řídí i svým vynikajícím čichem. Proto pokud chceme zvýšit počet záběrů od mlsných úhořů, pak je dobré rousnice namočit ve speciální smrduté esenci. Právě ta dokáže přilákat úhoře i z velké vzdálenosti. Na tuto speciální esenci na úhoře se můžete podívat ZDE.

ČEKÁNÍ V TICHU: Nához. Nastražená rousnice leží u potopené překážky. Všude okolo vládne tichá tma. Jen občas cosi v lese za zády křupne. Číhátko se světélkující tyčinkou nehybně visí pod prutem. Je klid. Tu atmosféru u jiné rybařiny prostě nezažijeme! Najednou to přijde! Buch! Tvrdá rána do prutu! Záběr! V prutu jde cítit tah ryby. Protivník se úporně snaží udržet u dna. Nakonec se ale daří dostat rybu k hladině. Rázem tah slábne. Je to jasné! Tohle bude úhoř!

SETKÁNÍ S VODNÍM HADEM: Je to tak! Na nastraženou rousnici zabral úhoř. Tohle je nádherná ryba! Ale ještě není vyhráno! Úhoř se převaluje kousek od břehu. Je třeba mít po ruce podběrák s jemnou síťovinou, jinak ho z vody nikdy nevytáhneme. Až tak je úhoř kluzký! Většina těchto ryb se na břehu kroutí a je velmi těžké jim vytáhnout háček z tlamy. Existuje ale jednoduchý trik! Pokud se úhoř kroutí, stačí jej chvilku hladit po jeho sněhově bílém bříšku. Dravec se po chvíli uklidní a můžeme mu vytáhnout háček z ozubené tlamy.

SMRTÍCÍ STISK: Ač se to nemusí leckomu na první pohled zdát, tak právě úhoři mají v tlamě opravdu velmi silný stisk. Proto je zapotřebí být při vytahování háčku z úhořovy tlamy maximálně opatrný! Pokud by se stalo, že by úhoř kousl rybáře do prstu, musí počítat s bolestivou modřinou. Je proto dobré používat dlouhý peán, se kterým toto riziko poranění prakticky nehrozí.

ZLATÍ ÚHOŘI: Ten příběh, o kterém nádherně psal Mistr Ota Pavel, zná snad každý rybář. Příběh o Zlatých úhořích, kteří v obrovských hejnech táhli Berounkou. Měl jsem několikrát to štěstí, že jsem zažil hotové „úhoří eldorádo“. A pokud mě paměť neklame, tak vždy při této nezapomenutelné rybařině silně pršelo a občas temným nebem šlehl zářivý blesk. Troufám si tvrdit, že podobné chvíle, kdy táhnou hejna úhořů, patří k těm nejsilnějším v rybářském životě. A vím, že na tyto okamžiky u vody do smrti nezapomenu.

BLÍŽÍ SE KONEC? O tom problému víme všichni. Úhořů v posledních letech rapidně ubylo, a v některých lokalitách zmizeli úplně. Problémů je více. K těm největším překážkám patří bariéry v tocích, které úhoři nedokážou překonat. Přehrazením migrační trasy úhořů člověk významně „přispívá“ k jejich vyhubení. Na území České republiky už je jen pár míst (část Labe a Odry), odkud se úhoři mohou dostat do Sargasova moře, kde se rozmnožují. Jenže to k záchraně těchto nádherných ryb nebude stačit. Proto je bohužel dost pravděpodobné, že tyto magické ryby jednou zmizí úplně…

ČTĚTE TAKÉ: Konec úhořů v českých vodách aneb jak jsme (ne)vyhubili další rybí druh

ČAS ÚHOŘŮ JE TADY! Nebudeme končit tenhle článek negativně. Ne! Úhoři pořád v našich vodách jsou, tudíž šance na jejich ulovení je pořád dost vysoká. A za chvíli tady bude to nejlepší období pro jejich lov – měsíc květen. Vezměte pruty a jděte na úhoře! Je to jeden z nejkrásnějších zážitků v rybářově životě…

Autor: Viktor Krus

FOTO: archiv InRybar.cz