Dušan Hýbner o sněmu ČRS: „Diskuze byla pro mě jedno velké zklamání!“

Poznámka redakce: Tento text byl přejat z osobního profilu na Facebooku Dušana Hýbnera. Ten dal redakci InRybar.cz výslovné povolení k uveřejnění tohoto textu. Dušan Hýbner se ke sněmu vyjádřil z pozice člena ČRS, ne z té funkcionářské. Uvedené názory se nemusí ztotožňovat s názory redakce InRybar.cz

Přátelé rybáři, kolegové, dnes to je přesně týden, kdy se konal sněm ČRS v Průhonicích. Od jeho ukončení do dnešní chvíle dostávám desítky žádostí o vyjádření, či rozhovor ke sněmu. Obvykle reaguji dříve, zde jsem si dal skutečně na čas, a to z důvodu, že jednak jsem chtěl mít odstup, chladnou hlavu, a jak říkávaly naše babičky – „rána moudřejší večera“.

Navíc se nacházíme v poměrně složité situaci, kdy je svaz, jako takový, na internetových diskuzích a rybářských serverech pod silnou palbou kritiky. V tuto chvíli ji však považuji za kontraproduktivní, tím neříkám, že je vše v pořádku, to vůbec ne, ale kritika nepadá na úrodnou půdu, a tak pojďme místo ní popřemýšlet o tom, jak do budoucna. Jak se my, nespokojení, postavíme k volbám za dva roky?! To je totiž klíč ke všemu.

Kritiky je třeba, pokud je zdravá a stojí na podložených základech, posouvá kupředu. Ne vždy se však tomu děje. Proto teď říkám, pojďme se sjednotit v myšlenkách čeho chceme dosáhnout, jak se posunout, s kým, a především v rámci našich interních předpisů.

Ale k věci. Letošní sněm nebyl volební a bral jsem ho jako sněm, kde budeme řešit vše, co nás trápí, co nás štve, co chceme změnit. Čekal jsem, že právě tady budeme společně hledat cestu ke změnám a vzájemnou diskuzí nacházet společný pohled na náš rybářský život. Čekal jsem, že si stanovíme priority, vize a cíle pro zbývající mandát současné Rady, který končí za dva roky. Dle internetových diskuzí jsem čekal i hodně dlouhou a věcnou diskuzi, ve které bude sice i opodstatněná a podložená kritika, ale kde budou i návrhy a způsoby řešení. Čekal jsem také, že se v klidu a pohodě schválí zvýšení členského příspěvku o 100 Kč od roku 2018 v kategorii dospělých. No, v mnoha věcech jsem se toho nedočkal, i z toho plyne můj úvod k hartusení na sociálních sítích…

Zvolené místo jednání Republikového sněmu v Kongresovém centru Floret v Průhonicích je důstojné a splňuje nejvyšší požadavky na podobná jednání. Na sněmu jsme bohužel nepřivítali žádného významného hosta, což nesvědčí o faktu, že se nám spolupráce s politickou reprezentací úspěšně daří, jak je všude prezentováno.

Po zahajovacích procesech a schválení pracovních komisí, proběhla jednatelem ČRS kontrola usnesení z předešlého jednání Republikového sněmu, k jeho zprávě nebyla vznesena žádná připomínka, zadané úkoly sněmem tedy Rada ČRS a jeho organizační jednotky splnily. Pak následoval projev předsedy ČRS, všichni měli před sebou brožuru s podrobnou zprávou o činnosti ČRS za období 2015 – 2016, každý si ji může přečíst na stránkách Rady. Tím tu nebudu zdržovat.

Chybělo mi však vystoupení vedoucích jednotlivých úseků – hospodář, vedoucí mládeže, ekonom, vedoucí LRU. Právě oni by měli podrobnou zprávu o činnosti doplnit a rozvést.

Poté již přišlo na řadu schvalování návrhu na zvýšení členského příspěvku u dospělých o 100 Kč, u kterého byly vzneseny ještě dva protinávrhy, a to od Jihočechů a Východočechů. Oba tyto protinávrhy chápu a měly, vzhledem k jejich MO a ÚS, své opodstatnění. Bohužel, zde se předsedajícímu situace zcela vymkla z rukou a málokdo v sále ve chvílích hlasování věděl, co chce a proč. Výsledkem bylo, že neprošel žádný návrh.

Po bitvě je každý generál, a tak asi nemá cenu rozvádět, že se mělo hlasovat nadvakrát. Poprvé pouze o zvýšení a následně diskutovat o rozdělení. Stalo se, a je třeba se z této situace pro další jednání poučit. Pravdou je, že tento bod delegáty rozohnil, že někteří měli v tu chvíli větší teplotu, než následný oběd, který částečně hladinu uklidnil a při něm, postupně všichni vychladli.

Pak teprve řadě delegátů doteklo, cože se to vlastně stalo, a tak po obědě, v rámci diskuze, následoval opětovný návrh členský příspěvek znovu projednat. Zcela logicky byl návrh přes počáteční zděšení – proč znovu (těmi méně chápavými, anebo těmi, kteří prostě změnu nechtěli), když je rozhodnuto, jednohlasně přijat. Po dalších návrzích a protinávrzích byl nakonec přijat návrh na zvýšení členského příspěvku o 100 Kč v kategorii dospělí od roku 2018 s % rozdělením MO – 50 %, ÚS 37 %, Rada 13 % (Za středočeské rybáře zde mohu slíbit, že veškerý zvýšený příjem územního svazu z členské známky bude ve středních Čechách použit v souladu s usnesením naší územní konference k nákupu nových vodních ploch, kde se vám, našim členům, budeme snažit splnit vaše nadstandartní požadavky na rybolov.).

Následná diskuze byla pro mě jedno velké zklamání. Zazněla kritika fungovaní organizačních jednotek ČRS a Rady ČRS jako celku od jihočeského kolegy, kritika byla velmi tvrdá, avšak věcná a slušná. Čekal jsem argumentaci a demokratickou diskuzi, místo toho na tento diskuzní příspěvek zazněla věta: „Tak jděte!“ Tím myšleno na Jihočechy, ať opustí sál i svaz. Osobně mě to šokovalo, vůbec jsem netušil, že by někdo mohl zajít tak daleko.

V usnesení sněmu ČRS máme bod 5, písmeno a) vystupovat a jednat tak, aby byla udržena jednota ČRS a zdržet se všech kroků, které by ji mohli oslabit. Už teď máme samostatnou jižní Moravu a v řadě věcí nám to dělá neplechu, a nyní pošleme k samostatnosti s klidným srdcem i Jihočechy? Kraj, v kterém rybníkářství v ČR vzniklo, kraj s nevětší tradicí v našem oboru? Jen proto, že mají na náš svaz a na práci Rady jiný pohled a v demokratické společnosti ho vyjadřují? Kde to proboha jsme? Komu to řekneme příště? Tady jsem si zatím úplně nejsilněji uvědomil, jak strašně jsme odtrženi (rozuměj funkcionářský stav včetně Rady) od reality, a že naše vlastní ego a ješitnost nadřazujeme úplně všemu, včetně rozbití svazu.

Nemusím s jihočeskými kolegy ve všem souhlasit a ani nesouhlasím, ale my jsme přece silní jen jako celek a Jihočechy potřebujeme, stejně jako Severočechy či Středočechy. My, místo toho, abychom vystoupili k diskuzi s Jihočechy, vysvětlili si stanoviska a obhájili věci, které děláme, případně proč některé neděláme, tak volíme ten nejjednodušší způsob, jaký existuje – umlčíme je tím, že je necháme jít. Přitom jsme ale jako Rada o vystoupení jihočeského kolegy dopředu věděli. Nechápu, že jsme s Jihočechy nedokázali před sněmem komunikovat jako partneři a najít rozumnou shodu pro všechny strany. Mohli jsme se všichni tomuto vystoupení vyhnout a je chybou celé Rady, že k němu došlo, tedy i mou.

Já teď jen doufám, že ona věta byl ojedinělý exces, a že už ji nikdy, na žádném jednání, neuslyším!!!

Stejný pohled mám i na další kritické příspěvky z diskuze, kdy vystoupil severočeský kolega a mluvil o době kamenné, ve které stále ČRS přežívá, o nutnosti změn, ohledně pravidel rybolovu a ochrany trofejních ryb. I toto vše ale přeci víme! Jsme gramotní, čteme, posloucháme názory členské základny, a přesto to necháme dojít tak daleko, že musí delegát na sněmu takto kriticky vystoupit? Měli jsme s tím vystoupit my, jako vedení ČRS a vzít kritikům vítr z plachet. Raději to necháme vyhnít ve stylu „ono to tam zazní – a no a co? Řekne se to, a tím to končí.“

Opět musím říci, že s kolegou nemusím ani zdaleka ve všem, co kritizoval, souhlasit, ale i zde jsme mohli negativnímu příspěvku předejít. Navíc jsme se tak trošku přepočítali, protože některé věci, o kterých severočeský delegát hovořil, se dostaly do usnesení, viz bod 4 písmeno b) republikový sněm ukládá republikové Radě ČRS jednat o rozšíření stávajících revírů pro lov 24, zabývat se ochranou trofejních ryb a jednat o možnostech omezení úlovků na jednu povolenku…

Poslední horké téma – Služby s.r.o. – na které byl dotaz a registruji nejasnosti u většiny členů ČRS. Věřím, že to bylo nutností a správný krok. Proboha, ale proč to není vysvětleno členské základně? Od čeho máme náš časopis Rybářství, web a další instituce? I zde zcela zbytečná diskuze, která nemusela být, kdybychom prostě informovali a vysvětlili.

Celá diskuze mne tak obrovsky zklamala, chyběl tam nápad, cíl, vize, konstruktivní kritika podložená návrhy na řešení, chyběla mi tam věcnost, slušnost, vzájemný respekt, a hlavně mi tam chyběli diskutující delegáti. A to je v podstatě nejdůležitější – kde není zájem, nic se nepohne. Pokud budou na sněm, ale i schůze MO či konference ÚS jezdit delegáti jako mlčící většina, odsedět si tam pár hodin, neposuneme se. Kde jinde si to máme vyříkat, kde jinde se dá zaúkolovat výbor MO či ÚS nebo Rada? Právě tady! Nikde jinde se nám to nepodaří.

Ve čtvrtek zasedala Rada ČRS, myslím, že sněm byl na Radě zhodnocen objektivně, věcně a chvílemi bouřlivě, a uznávám, že některým členům se to nemuselo líbit. Snad se práce v Radě bude teď alespoň trošičku posouvat správným směrem. Budeme řešit propagační a marketingové oddělení, informovanost členů, změn dozná i časopis Rybářství, HO Rady ČRS, který zasedne v únoru, začne ihned pracovat na návrzích změn v pravidlech rybolovu atd.

Jako vedoucí HO Rady ČRS budu tvrdě pracovat na změnách, které budou ku prospěchu vás členů, a po kterých tak dlouho voláte. O postupech vás budu otevřeně informovat, vše má ale svůj řád a způsob prosazení a petice na státní orgány skutečně tím postupem nejsou, to mi věřte. Je jasné, že nemůžeme změnit hned vše a vše otevřít, musíme si stanovit priority a bod po bodu na nich začít tvrdě pracovat.

Budu i nadále pokračovat v započaté práci ve Středočeském územním svazu, který si myslím má to, co čeká Radu, již úspěšně za sebou a jde směrem, kterému věřím. Pro vaše připomínky a návrhy využívejte daných pravidel, nezasílejte petice na Úřad vlády a MZe, to k ničemu není a jen to buduje další bariéry, které se pak těžko odstraňují. Komunikujte s uživateli rybářských revírů a postupujte jednotně.

Jedno ale chci, aby tu zaznělo jasně a zcela otevřeně – rybářský svaz, to znamená společenství nás, bláznů od vody, budu vždy tvrdě hájit a bojovat za současnou podobu sdruženého rybolovu. Mluvím o svazu jako takovém, ne o personách či způsobech práce. Byť se může zdát některý můj krok či vyjádření jako méně pochopitelné, věřte, že to bude vždy v zájmu všech středočeských rybářů a i všech ostatních mimo náš kraj, kteří mi věří.

Věřím, že letošní sněm byla obrovská škola a zkušenost pro nás všechny, a je důležité si z něj vzít poučení.

Jak jsem napsal v úvodu, že v tuto chvíli je situace ve svazu rozháraná, naježená, tak vás všechny prosím, zkusme tu negaci na soc. sítích omezit na minimum, dejte Radě prostor ať ukáže, jaké ponaučení si ze sněmu vzala a jak vnímala a vnímá žádosti rybářů.

Blbé nálady už bylo dost. Přestaňme bojovat mezi sebou, tak ničeho nikdy nedocílíme, komunikujte, kritizujte, ale rozumně a spíše se spojujme. V našem hnutí jedinec neznamená nic.

A teď to nejdůležitější: Za dva roky máme volby na všech úrovních, v MO, ÚS i Radě ČRS. Začněte každý u sebe, u své práce a vztahu k vaší MO, běžte na schůze, brigády, závody, plesy, zajímejte se o dění v našem rybářském hnutí a připravujte se na volební rok 2018. Ne na sítích u klávesnice, zde nic nedokážeme a nezměníme, ale ve svých MO a u našich revírů. Nestačí jen kritizovat, musíte na sebe i vzít odpovědnost a začít se podílet na řízení MO, ÚS, funkcionářů je nedostatek a těch dobrých, jako šafránu. Všímejte si, co se kolem vás děje a buďte obezřetní, neb znáte to – „Když se dva perou, třetí se směje!“ Věřím, že víte, o čem mluvím.

Podívejte se do Stanov, ať všichni víte, kdo koho volí, kdo může být zvolen a jak, sledujte práci funkcionářů, a pokud se vám nelíbí, nachystejte a prosazujte změny. A na těch změnách už začněte pracovat teď, dva roky utečou jako voda a je nanejvýš záhodné, aby na příštím sněmu byli delegáti, kteří chtějí diskutovat, kteří chtějí posouvat věci kupředu, a kteří jsou ochotni pro to i něco udělat.

Svaz je nás všech a bude takový, jaký si ho my všichni společně uděláme.

Na úplný závěr vám všem chci poděkovat za obrovskou podporu a důvěru, kterou mi projevujte. Je to pro mě obrovský závazek.

S úctou a rybářským pozdravem Dušan Hýbner, člen ČRS a delegát sněmu